Stránka:woodcraft pojem.djvu/2

Z kapica.cz
Tato stránka byla zkontrolována


Woodcraft je původní anglické slovo pro myslivost.[1] Ta má na starém kontinentu dlouhou tradici a je, na rozdíl od woodcraftu, dodnes spojená s lovem. Zatím co woodcraft má dnes, ve 21. století, významů více. Je to mimo jiné jedna z příčin, proč Setonovo pojetí woodcraftu, nemělo takový ohlas, jako woodcraft v Baden-Powellově podání.

Následující text, který rozebírá jak, kdy, proč a kam se význam anglického slova woodcraft posunul, je klíčem k pochopení kořenů woodcrafterského hnutí.

Až do konce 19. století Vždy byla spojená s lovem, ale od 10. století, v důsledku postupující kolonizace si začala území, které původně nemělo žádného vlastníka, nárokovat šlechta.[2] Ta považovala za svůj majetek nejenom pozemky „vyrvané ze spárů divočiny” ale i vše co na nich žilo.[3]

Kolonizované území – panství, pro ni bylo zdrojem moci. Ten, kdo chtěl mít moc a bohatství, se musel starat a k tomu potřeboval kvalifikované pracovníky. O pole se tak starali sedláci. O sady zahradníci. Vodní toky spravovali mlynáři. Rybníky měly své baštýře. A o zvěř se starali myslivci – profesionální lovci. Lovit ale mohli jen vybrané druhy zvěře, považované za škodnou. Na lov vysoké zvěře měla právo pouze vrchnost. Proto si vydržovala myslivce, kteří měli za úkol hájit zvěř před škodnou, odtud také výraz hajný[4]. Za škodnou se považovali i zloději – pytláci.[5] Mnohý z nich zaplatil za ulovenou zvěř svým životem. Není tedy divu, že tam kde byla chudoba, neměli panské myslivce moc rádi.

Hlavním úkolem myslivce však bylo, krom lovu pro panskou kuchyni, udržovat stavy zvěře na takové úrovni, aby panstvo mělo stále co lovit, ale zároveň nevznikaly škody v sadech a na polích. Proto v zimě přikrmovali zvěř, aby ji hlad nenutil vyhrabávat sadbu na polích či v sadech ohryzávat kůru na stromech a pupeny.

Každý myslivec věděl, že vybitím predátorů by se uvolnil prostor pro přemnožení jiných škůdců, např. myší, a to by zas mohlo ohrozit úrodu na polích. I tzv. „škodná” pokud není přemnožená tak hraje v přírodě důležitou roli, neboť loví (na rozdíl od pytláků) přednostně kusy slabé, staré a nemocné. A bez důkladné znalosti potravinového řetězce a symbiózy v přírodě by to jen těžko zvládnul.

Finanční odměna myslivce nebyla velká, protože jeho benefitem bylo bydlení na hájovně a svůj životní standard si mohl vylepšit jak prodejem ulovené drobné zvěře tak chovem domácího zvířectva.[6]. Musel být mistrem improvizace, protože šlo většinou o stavení na odlehlých místech, kde se musel i s rodinou obejít bez cizí pomoci. A to i v případě nemoci či úrazu. Jeho úkolem bylo také doprovázet panstvo na lovu a zajistit jeho bezpečnost, pokud je zastihla noc, či nepřízeň počasí.


Sportsmen (woodcrafter) versus Backswoodman (zálesák)

Stará angličtina rozlišovala mezi lovem individuálním a kolektivním (angl. hunt, česky honba či též štvanice). Kolektivní lov nekladl na lovce žádné velké nároky. Honci, za pomoci psů, zahnali zvěř na místo ze kterého nemohla uniknout, a tam ji shromáždění lovci ubili.

Lov individuální, při kterém lovec pronásledoval oběť dokud nedostal příležitost ji skolit, se nazýval sport. K tomu nestačila pouhá vytrvalost. Musel to být všímavý stopař, který se uměl vžít do mysli oběti a zároveň dobrý střelec. Právě to byly woodcrafterské schopnosti, které neměl každý. Richard H. Hobson, v předmluvě své knihy o lukostřelbě roku 1830, zmiňuje u svého předchůdce sira Williama Wooda[7], že byl do rytířského stavu povýšen právě za tyto woodcrafterské dovednosti:


After the restoration[8], Charles II. made efforts to reinstate the bow in the favour of the people. He was a frequent attendant on the performance of the archers, and actually knighted Sir William Wood for his skill in wood-craft. [9]

Z předmluvy The archer's manual, psané v květnu 1830[10]

Pád monarchie v polovině 17. století vedlo k tomu, že vysoká zvěř, která nebyla pod ochranou panovníka jako na starém kontinentu, byla v Anglii prakticky vyhubena. Zbyla jenom škodná, kterou mohl lovit každý majitel půdy. Proto žádná omezení lovu zavedena nebyla.

Ani za oceánem v koloniích, kde platilo anglické právo, žádné omezení ohledně lovu neexistovalo. Kolonisty ale zajímala jen půda. Jejich život se točil hlavně kolem chovu dobytka a pěstování obilí. Les byl pro ně pouze zdánlivě nevyčerpatelný zdroj surovin, za které nemuseli nic platit. Lov jenom způsob, jak z lesa vytěžit maso a jejich woodcrafterské dovednosti se omezily víceméně jen na práci se dřevem.

Zajímavé svědectví o stavu zvěře v USA během první poloviny 19. století podal ve své knize Jan Slavomír Tomíček. Bylo jí prý už tak málo, že se výhradně lovem živit nedalo. Opravdových lovců tak zbylo jen velmi málo v odlehlých horách (1847).[11] Není divu, protože se zvěř, která díky zálesákům a jejich “woodcrafterské” činnosti ztratila klid i útočiště, stahovala na indiánské území.

<img src="https://disklessui.kapica.cz/wiki/images/0/02/Poznamka.svg" width="5%" resource="./File:Poznamka.svg" style="float: right; margin: 15px 0px 15px 15px;" alt="Poznámka" title="Poznámka">Slovo zálesák[12], coby synonymum svobodného lovce z amerického zálesí[13] se do češtiny dostalo doslovným překladem anglického slova backwoodsman – tak hovořili Angličané o amerických milicionářích během války o nezávislost USA. Šlo tedy původně o hanlivou přezdívku pro zaostalé křupany ze zálesí.[14] Němci zpočátku dokonce tohle slovo ani nepřekládali, jelikož neznali správný kontext.[15]

V Čechách byl až do druhé poloviny 19. století zálesák synonymem cizince – někoho kdo bydlel za lesem[16]. Těm, co žili na okraji lesa či v údolích pod zalesněnými stráněmi se říkalo podlesáci (též podlešáci)[17] a těm co žili v lese lesňáci[18]. A významový posun tohoto slova způsobily až první překlady knih Jamese Fenimoora Coopera.

Jen pro zajímavost, slovník Václava Hanky z roku 1833 uvádí coby latinský ekvivalent podlešáka slovo lucarius, které latinsko-anglický slovník z roku 1589 překládá do angličtiny slovem a woodman – lesní muž.
(Poznamenal Keny)

Woodcrafterské (myslivecké) dovednosti tak, kromě indiánů pro které to byla otázka přežití, mělo v USA jen několik profesionálních lovců, co si přilepšovali tím, že se nechali najímat jako průvodci rekreačních lovců[19] a bylo jich tak málo, že se navzájem znali. Zálesáci jejich služeb nevyužívali, protože si mohli zalovit kdy chtěli. Jejich klientelu tvořili zámožní muži z východního pobřeží, pro které to byla forma rekreace. A protože měl východ poměrně silnou vazbu na Anglii, považovali se za sportsmeny – podobně jako angličtí lovci. Také jejich spektrum zájmů bylo širší a neomezovalo se jen na lov.

České slovo myslivost je mnohem starší. Narazíte na ně již v německo-českém slovníku Karla Ignáce Tháma z roku 1788[20]. Thám ho uvádí jako český ekvivalent německého slova weidwerk[21], případně jagdwesen[22]. Ovšem slovo weidwerk, se časem z obecné němčiny vytratilo. V česko-německo-latinském slovníku Jiřího Palkoviče z roku 1820 se již uvádí pouze jagdwesen[23]. A pro lovce i myslivce je uveden jeden a týž německý výraz – jäger (lovec).

Zajímavé je, že stejné slovo, ve stejném významu zná také polština – myśliwstwo.

  1. ↑ Myslivost – umění loviti zvěř, i samo lovení, honba. Jungmann, Josef: Slownjk česko-německý. Díl II. K-O. Praha. 1836. viz strana 525 – http://krameriusndk.nkp.cz/view/uuid:3c4aa170-822f-11dc-8e91-000d606f5dc6?page=uuid:980e3fd4-4167-4b98-9105-1cb3cd753aa7
  2. ↑ Zatím co Anglie byla v polovině 16. století praticky odlesněná, ve střední Evropě stále existovaly rozsáhlé lesní celky, jak můžeme vidět např. na Helwigově mapě Slezska z r. 1561.
  3. ↑ První nařízení ohledně myslivosti, které vyhradilo právo na lov vysoké (jelení) zvěře je pro panovníka, vyhlásil kníže Boleslav I. v polovině 10. století.
    • Za krále Václava IV., kdy začal vliv panovníka upadat, bylo ustaveno tzv. právo dominikální (1388), které zavedlo lov jako výsadu vrchnosti a pro panovníka byly určeny už jen vymezené oblasti. Z lovu se stala kratochvíle, která byla spíš příležitost k vlastní reprezentaci – právě tehdy se začaly zakládat první obory a bažantnice.
    • Roku 1573, vydal český sněm nařízení, které pojednávalo o ochraně zvěře a stanovovalo podmínky jejího lovu. Z myslivosti se tím stala forma povolání.
    • Od 17. století, začaly vznikat první lovecké spolky a řády ve kterých se sdružovali lovci z řad šlechty. Objevily se první lovecké palné zbraně a první pytláci.
    • Počátkem 18. století se palné zbraně mezi poddanými rozšířily do té míry, že Karel VI. roku 1726 doplnil svůj lovecký řád (Jägerordung) z roku 1713 o nařízení, které zakazovalo poddaným volné nošení palných zbraní v lese. Cílem bylo omezit nejenom rozmáhající se pytláctví, ale i kriminalitu.
    • Za vlády jeho dcery Marie Terezie, byl postupně lovecký řád upraven ve prospěch lesnictví a myslivec (lovec) se tak stal synonymem hajného (správce lesa).
    Více k vývoji myslivosti a loveckého práva v českých zemích viz Kučera, Jan: Vývoj právní úpravy myslivosti na našem území (2013) – https://is.muni.cz/th/toc6d/Jan_Kucera_Vyvoj_pravni_upravy_myslivosti_na_nasem_uzemi.txt
  4. ↑ V angličtině game-keper – česky doslova hlídač lovné zvěře. Anglickým slovem game se označovala divoce žijící zvěř která byla zdrojem potravy.
  5. ↑ Pytláci, protože úlovek obvykle odnášeli schovaný v pytli. Také v angličtině je pytlák pytlákem – poacher, je z angl. slova poach (pytel). Podobně je tomu i v ruštině a jiných jazycích. Zajímavé ale je, že polský ekvivalent kłusownik vychází ze slova kłus, což je (podobně jako v češtině) rychlá chůze – https://cs.wiktionary.org/wiki/pytl%C3%A1k
  6. ↑ Jak vypadaly životní podmínky hajných počátkem 20. století v Anglii více v A gamekeeper's note-book, 1910 (book)
  7. ↑ William Wood, který žil v letech 1609 – 1691, byl rovněž autorem knihy o lukostřelbě s názvem “The Bowman's Glory, or Archery revived” vydané v Londýně roku 1682 a 1691, kterou dedikoval Karlu II. Stuartovi, který mu titul udělil. Wood, než sepsal svou knihu, byl mnoho let náčelníkem lučištníků v anglickém Finsbury.
  8. ↑ Karel II. Stuart se narodil v době, kdy na starém kontinentu zuřila 30 letá válka. Po ní vzápětí vypukla v Anglii válka občanská, která skončila popravou jeho otce roku 1649. Parlamentem byla vyhlášena republika ale jeho reálná neschopnost vedla k tomu, že se musel Oliver Cromwell nakonec chopit moci sám. Roku 1658 ale zemřel a dva roky poté Karel II. Stuart monarchii obnovil (1660). Mimo jiné, právě tento panovník povolil roku 1670 založení Společnosti Hudsonova zálivu.
  9. ↑ Po obnově [monarchie], Karel II. usiloval, aby se lid [opět] začal zajímat o lukostřelbu. Často se [sám] účastnil lukostřeleckých akcí a sira Williama Wooda za jeho woodcrafterské dovednosti pasoval na rytíře. – (Poznamenal Keny)
  10. ↑ The archer's manual; or, The art of shooting with the longbow, as practised by the United Bowmen of Philadelphia. Philadelphia. 1830, strana x – https://hdl.handle.net/2027/njp.32101064795014?urlappend=%3Bseq=16
  11. ↑ Tomíček, Jan Slavomír: Obrazy swěta čili popsání rozličných národů, jejich žiwota způsobů, obyčejů. Praha. 1847. , Kapitola “Zálesáci v sewerní Americe”, strana 454 – http://krameriusndk.nkp.cz/view/uuid:d83fab50-aa27-11dc-a3f6-000d606f5dc6?page=uuid:1793fa33-c142-4268-b6ee-819df13761c1&fulltext=z%C3%A1les%C3%A1k
  12. ↑ Slovo zálesák, či též zalesan bylo podle časopisu českého Muzea z roku 1835, označení obyvatel odvozené od typu krajiny. Viz Časopis Společnosti wlastenského museum w Čechách. č. 3 r. 9 1835, strana 300 – http://krameriusndk.nkp.cz/view/uuid:85998340-8021-11de-b68e-000d606f5dc6?page=uuid:10ebd010-cef1-11e8-b0e0-5ef3fc9bb22f&fulltext=z%C3%A1les%C3%A1k
  13. ↑ Myslivci, přes svá privilegia, nebyli svobodní. Nemohli se sebrat a jít někam jinam, protože jejich existence byla závislá na honitbě, která patřila vrchnosti. Zálesáci byli osadníci, kteří od roku 1750, poté co Thomas Walker “objevil” stezku přes Alleghanské pohoří, odcházeli na indiánské území do Kentucky aby se dostali mimo dosah britské správy. Narušovali tím ale dohody mezi zástupci evropských monarchií a indiány, a vyprovokovali tak Pontiakovo povstání v letech 1763–1766.
  14. ↑ V anglicky psané literatuře ho prvně použil pro název oslavné poémy The Backswoodman, ve které opěvoval americké hraničáře, americký básník James Kirke Paulding roku 1818 – Paulding, J. K.: The Backswoodman. Philadelphia. 1818. – https://hdl.handle.net/2027/nyp.33433075971188
  15. ↑ Nejstarší zmínka o "zálesácích" v německém textu, na kterou jsem narazil, je ve dvojčísle (26/27) Götingenského časopisu Göttingische gelehrte Anzeigen z 15. února 1827 na straně 258. Autor textu ho zmiňuje ve zprávách z Londýna, které informovaly čtenáře o dění v zámoří. (Poznamenal Keny) – https://hdl.handle.net/2027/mdp.39015064418711?urlappend=%3Bseq=262
  16. ↑ Viz Jungmanův slovník díl V. 1835: https://hdl.handle.net/2027/wu.89119130904?urlappend=%3Bseq=495
  17. ↑ Josef Jungman ve svém česko-německém slovníku z r. 1837 píše, že Podlešák [je] sedlák obývající blíže lesa, zvláště živli vozením dříví.
  18. ↑ Jungmann: Lesňák, kdo v lesích bydlí, žije (lesní muž), latinsky sylvestris homo, německy Waldmann.
  19. ↑ Podobně jako středoevropští myslivci, kteří doprovázeli na lovech panstvo a jejich hosty.
  20. ↑ Karl Thams Deutsch-böhmisches National-lexikon. Praha. 1788. strana 717 – https://hdl.handle.net/2027/mdp.39015077874082?urlappend=%3Bseq=767
  21. ↑ Wiedwerk, či též Waidwerk vzniklo pravděpodobně zkomolením slovního spojení wald (les) a werk (práce).
  22. ↑ Jagdwesen, vzniklo pravděpodobně zkomolením slovního spojení jagd (lov) a weise (umění).
  23. ↑ Böhmisch-deutsch-lateinisches wörterbuch. Praha. 1820. sloupec 974 – https://hdl.handle.net/2027/mdp.39015062998847?urlappend=%3Bseq=529
Citováno z „https://disklessui.kapica.cz/wiki/index.php?title=Stránka:woodcraft_pojem.djvu/2&oldid=109215“