Pokračování textu ze strany 12
… i později – kdy jsem poznal více – co jsem jako junák cítil.
Našel jsem cestu k Lesní moudrosti bez vnitřních křečí a konfliktů. Měl jsem rád maminku a tatínka a jsem jim vděčný – čím víc, s odstupem let, poznávám, jak těžký a složitý byl jejich život. Jsem vděčný za to, co jsem přijal v dětství a chlapectví. Bylo mi dobře v církvi a mám ji stále rád. Měli jsme dětsky otevřený vztah k naší republice a k panu presidentovi.
Čas přinesl nová poznání. Již jsem se nedíval očima dítěte. Jen to, co bylo uloženo hluboko v srdci, to zůstalo a zůstává.
<img src="https://www.thewoodcraft.org/wiki/crop.php?f=wo1991.djvu&page=13&width=599&cx=-60&cy=-400&cw=410&ch=270" width="50%" resource="./File:wo1991.djvu" style="display: block; margin: 15px auto 15px auto;" alt="" title="">
