Pokračování textu ze strany 6 druhý, A pak, když slunce svítí, bylo by hříchem neobnažit tělo jehož kůže chce nadýchat se čerstvého vzduchu a prosvítit se světlem. Můžete nosit plavky, něco tak konvenčního a vymyšleného jen proto, aby sloužilo hrubé morálce města? Zda tento oblek kolem pasu, jediný který divoši nosí, nemá sloužiti spíše našim citům krásy než uražené morálky? Úbor letních táborů, kde hříchem jest nebýt nahý, nemůže být nic jiného a také nic krásnějšího než pas a zástěrka, jakou nosí divoši. Musíme si stále pamatovat, že
slovo „divoch“ je přezdívka, které ti lide jsou nehodní. Kdo z Vás dovedl by si vyšíti tak pěknou zástěrku, jako má Indián kmene Hopi zde na obrázku?
<img src="https://www.thewoodcraft.org/wiki/crop.php?f=vatra-22-9.djvu&page=7&width=599&cx=-30&cy=-95&cw=210&ch=360" width="30%" resource="./File:vatra-22-9.djvu" style="float: left; margin: 15px 15px 15px 0px;" alt="" title="">
Na obřadných pou-wou a sněmech nosí hoši a dívky obřadní roucha, která si udělali sami. Sami si na ně udělali návrhy, sami vyzdobili. Na obřadním rouchu jsou všechny symboly a všechny pocty, které týkají se jeho nositele v živých, „divokých“ barvách. Hargrave píše: „Není úplným tábor kmene, v němž není obřadních rouch a polovička vší romantiky a imaginativní tvůrčí síly jest ztracena, nestará-li se vůdce, aby hoši šli za svým přáním. A on sám musí vždy být první — hoši budou následovati jeho příkladu“.
Vše, vše v táboře musí býti projevem věčně mladé duše junácké. Tábor kmene Lesní Moudrosti nesnese všednosti a plachosti. Uvidíme nejvíce, v čem jsme dosud chybovali, až začneme reformovat sami sebe. Zvýšíme-li půvab sněmovního kruhu obřadními svými rouchy, jak bychom mohli dívat se na záplatované a nevzhledné „vojenské, stany kolem sebe. Bezpodmínečně obydli kmene L. M. musí býti primitivní a — krásné! Ale to není jinak možno, než když hoši uváží, že jest to částí jejich výchovy junácké, aby si stany a chýže zrobili sami, Kupovat stany nejenom odporuje celému učení lesní moudrosti, ale znehodnocuje kmen. Když uvidíme v kmenovém táboře nějakém kupovaný stan, můžeme si říci: „Ha, to nejsou chlapci Lesní Moudrosti — nedovedou se ani sami zaříditi! (Hargrave.)
Kmen si zrobí stany jednoho stylu. Nedá se upřít, že nejkrásnější a nejpraktičtější pro stálý tábor jsou indiánské stany tý-pí (viz příručku.) Ale hezké jsou také podobné stany Lopařů, jednoduché jsou stany eskymácké, velmi výhodné t. zv. stany lesnické. I cikánské stany se hodí výborně pro svojí prostornost. Dnes už kaliko na stany není tak drahé a impregnaci vám v dnešním čísle doporučujeme několikerou. — Ale nezapomínejte na chýže dřevěné — jsou nejvděčnější!
Zařídili-li jste si dobře tábor, nalezli-li jste pěkné formy, co zbývá jiného ještě, než bohatě, plně v nich žít (a zase: právě tyto ..text pokračuje
