Pokračování textu ze strany 35
Uposlechl ji; avšak zapomněl si je navléci, když tráva vyschla a přišel domů z rozedřenýma, bolavýma nohama s mokasiny stále za pasem.
»Avšak tyto jeho zvláštnosti nebudily již smích, jako když Is-i-buz-zhi byl chlapcem, neboť jako muž, jsa šlechetný a statečný, byl všemi milován. Děcko, jež se kochalo zkazkami o starých recích, dovedlo v mužném věku následovati jejich statečných skutků. A tak kdykoli nebezpečí přikvapilo na kmen, jeho lidé se k němu utíkali o pomoc; a nikdy jich věru nezklamal.«
Píseň, kterou zde uvádím, je jednou takovou žádostí jeho lidu o pomoc. Nastal poplach a lid volal na Iš-i-buz-zhiho sedícího ve svém stanu: »Nepřítel přichází a volá tě, Ó Iš-i-buz-zhi.« Píseň o Iš-i-buz-zhi (audio)
<img src="https://www.thewoodcraft.org/wiki/crop.php?f=fletcher_1925.djvu&page=36&width=599&cx=-30&cy=-410&cw=490&ch=440" width="40%" resource="./File:fletcher 1925.djvu" style="display: block; margin: 15px auto 15px auto;" alt="" title="">
