1971 Hnutí v době normalizace/en
Musketaquid Havlíčkův Brod
Picture from p. 178 1. A summer camp on the Lužnice river near Rožmberk, 1978. ~z~ RK
Picture from p. 178 2. The Musketaquid tribe's clubhouse ~z~ RK
Picture from p. 178 3. Camping in the Tatra Mountains near the Petruška spring, 1971. Top row from the left: Jirka Pulcr, x, Hehun, Kagas, Jarmila holding Lída in her arms. Middle row from the left: Milena Kafková, P. Šimánková, Marcela Poubová, Petr Pouba, Bottom row from the left: Jindra Kysilková, Marek Kysilka, Jiří Kafka, Slávka Šimánková, below Slávka: Radana, next: Bohunka Šimánková, Jana Poubová, Bětka Kysilková. ~z~ RK
Picture from p. 179 4. Musketaquid on the Lužnice river, 1978. Top row from the left: Jindra Kysilková, Jarmila K., Los, Jirka Kafka. Middle row: Milena Kafková, Pavel Dosoudil, Marek K., Helena Havlíčková, below her: Petr Tichý. Bottom row: Bětka K., Slávka Šimánková holding Romír K., Eva Tichá, Lída K., Kuře. ~z~ RK
Picture from p. 179 5. An igloo at a winter camp, 1970 ~z~ RK
Picture from p. 179 6. Building a small furnace, 1970. ~z~ RK
Picture from p. 179 7. Making a grass mat, 1979. ~z~ RK
Picture from p. 179 8. Los's memo for the camp on the Lužnice river ~z~ RK
Picture from p. 179 9. Los's translation of a book about Seton, 1986. ~z~ AW
On 22 February 1969, Vladimír Kysilka – Los founded the tribe Musketaquid and joined ČTU. At its council on 12 December 1970 after the organization had been banned, the tribe changed the name to Nezávislá trampská osada Musketaquid ("Independent Tramping Settlement Musketaquid") and joined TIS, an organization oriented at nature protection. The tribe ended its activity on 1981.
Woodcraft among rovers
Picture from p. 180 1. Netnokwa's linecut, 1976. ~z~ AW
Picture from p. 180 2. Netnokwa in the clubhouse, 1971. ~z~ AW
Picture from p. 180 3. A council of the tribe Peřej ("Rapid") near Albrechtice, 1978. ~z~ PM
Picture from p. 180 4. Rovers from the town Suchdol nad Odrou, Javoříčko 1978. ~z~ AW
The spread of woodcraft elements among rover tribes was related to the search of program for this age group of scouts and to the new handbook Služba ("Service") issued by Ivan Makásek in 1969. Z year later, Olympia published the translation of Seton's The Book of Woodcraft and Indian Lore edited by the scout and P. E. teacher Miloš Zapletal. Rover tribes would find the sense of their activities in woodcraft. The following would gradually set out to follow Makásek's Dakota: Šavani Praha, Netnokwa Praha, Midewin Praha, Mawaden Praha, Peřej Plzeň, rovers from Suchdol nad Odrou (led by Dan Říčan), rovers from Liberec (led by Miloš Zapletal and Míla Nevrlý), rovers from Olomouc (led by Lubomír Kantor) and others.
Many tribes had their own Eagle Feathers Notebooks and used the handbook Kult ohně ("Cult of Fire") published by Junák in 3,000 copies in 1969.
Concealed by TIS
Picture from p. 181 1. A registration card of a spring within the project Akce Aqua ~z~ AW
Picture from p. 181 2.–3. The Taraxaca brigade in the valley Radotínské údolí – production and installation of the nature reserve's border blocks. ~z~ IM
Picture from p. 181 4. Samizdat issued by Taraxacum, 1979 ~z~ AW
Picture from p. 181 5. Willy checking the spring by Mrazírna within the project Akce Aqua ~z~ MKL
TIS – an association for nature and landscape protection emerged as an independent organization in 1969 thanks to the naturalist Otakar Leiský – Ralf by splitting from Sbor ochrany přírody ("Nature Protection Body") by the Prague National Museum Society founded in 1958. When Junák, ČTU ("Czech Tourism Union") and other youth organizations got banned, many troops used the opportunity of TIS membership that make relatively free activity possible for them. Scouts from Prague's Neskenon and their friendly tramps (wilderness backpackers) and woodcrafters joined TIS to form their 68. ZS Taraxacum in October 1974. Apart from Hiawatha, there were also the boys from Mawaden or Brdská smečka ("Brdy Pack") and girls from Netnokwa. Biminiji, Řešetlák, Owígo, Mirko Vosátka and Jan Čáka also cooperated with them. The tribes Musketaquid, Peřej etc. were registered in TIS too.
Liga Irokézů ("Iroquois League") – Haudenosaunee
Picture from p. 182 1. A watercolor painting "Tábor Tuscarory na camrátku" (the so-called flat bit), 1974. ~z~ AW
Picture from p. 182 2. Camp Tuscarory, 1973. ~a~ PP
Picture from p. 182 3. A cover of the magazine Ajagu no. 7/1973–74. ~z~ AW
Picture from p. 182 4. Camp Tuscarory 1974 in Logan's diary ~z~ MKL
Picture from p. 183 5. Bílý Orel ("White Eagle") Council, 1973. ~a~ PP
Picture from p. 183 6. Pepa Přech filming at Bílý Orel's camp, 1973. ~a~ PP
Picture from p. 183 7. The Wyandots' trophies, 1973 ~a~ PP
Picture from p. 183 8. Neskenon's camp ~z~ IM
Picture from p. 183 9. Brko, the Chief of the Wyandots, 1975. ~a~ PP
Picture from p. 183 10. Šakoh with the flag and members of Neskenon ~z~ IM
The summer of 1973 brought about the idea to from the society Liga Haudenosaunee. Chiefs and fire wardens of the Prague tribes Neskenon (Roman Splítek – Šakoh, Jiří Macek – Čiksika), Tuscarora (Jiří Kafka – Owígo, Pavel Dőllinger – Minewakan) and Bílý Orel (Jiří Červinka – Brko, Martin Senger – Tulák) worked long-term on the organization of lacrosse tournaments in Brdy, or camped together (Sedlo, Horní Studénky). The tourist group Bílý Orel ("White Eagle") even began to deal with the Hurons' entography and used the name "tribe of the Wyandots". Negotiations would take place all autumn but did not end up leading to anything. The security perspective played a considerable negative role in the excessive bonding of the troops. So, Tuscarora took the hit – maybe because it had been led by Owígo, already in trouble with the State Security as a scouting jailbird in the past.
Mawaden
Picture from p. 184 1. Mawaden's tribe emblem ~a~ MKL
Picture from p. 184 2. A badge with Seton, 1978. ~a~ MKL ~z~ PV
Picture from p. 184 3. A drawing from Logan's diary, 1976. ~a~ MKL
Picture from p. 184 4. The tribe's Founding Charter, 1974. ~z~ MKL
Picture from p. 184 5. RK Mawaden 1975, from the left: Logan, Tom, Willy, Miše-mokwa ~z~ PV
Picture from p. 184 6. Mawaden's forest titles decree, 1975. ~z~ MKL
Picture from p. 185 7. Mawaden winter camp in Šumava, 1979. ~z~ MKL
Picture from p. 185 8. The cover of the tribe's 3rd chronicle, 1977. ~a~ MKL
Picture from p. 185 9. A page from Mawaden's chronicle, ~a~ MKL
Picture from p. 185 10. Mawaden's great wandering trip in the mountain range Orlické hory, 1979. ~z~ MKL
Picture from p. 185 11. The council fire 1981. ~z~ MKL
Picture from p. 185 12. An invitation to the event Bílou nocí ("Through the white night"), 1981. ~a~ MKL
Originally founded as the Roverský kmen Mawaden ("Mawaden Rover Tribe", RKM) in 1974. Later renamed Kmen lesní moudrosti ("Woodcraft Tribe") Mawaden. The tribe name was picked from A. C. Fletcher's book Indian Story and Song from North America according to the legend "The immortal voice's song". The tribe's symbol – a black bison. Inspiration for founding: samizdat literature abour Neskenon and Zapletal's translation of The Book of Woodcraft and Indian Lore. Place of action: Prague and mostly Brdy, a range of hills. Close cooperation with Ivan Makásek – Hiawatha and the Neskenon tribe, tramps from Brdy, scouts, woodcrafters. Membership in the protection group TARAXACUM, first in TIS and later in ČSOP. Many protection and forest brigade works, excursions and "Akce Aqua" – hydrological exploration of Brdy that took several years, publishing of the magazine "Taraxacum".
The tribe's activity: a combination of woodcraft, scout rovering and nature protection. For this kind of activity, the tribe members accepted a combined emblem upon Willy's suggestion: the symbol of forest wisdom (woodcraft), a stylised lily inside (scouting) with a four-point star (symbol of nature protection), all on a pilgrim's cane (rovering). Motto – slogan: "Live eternally under the blue sky, go ahead with a rover's cane!"
Program: regular meetings and expeditions of the tribe all year round, summer wandering around Slovakia, winter camps, lacrosse, building knowledge about nature, protection brigade works according to the motto "Learn and protect!", sewing own teepees and other varied handcrafting, completing eagle feathers – creating own Book of Eagle Feathers, councils, building a council site in Brdy. The tribe used woodcraft vestment, flag, tribe shield and wampum. He started the tradition of the following popular events: Bílou nocí ("Through the white night") – a winter night tour through the snowy hills of Brdy from Prague to Jince (50 km), Kiwendotha – E. T. Seton's memorial – held until today by the Woodcraft League. Founding members: Vladimír Oborský – Wabimatto, Martin Kupka – Logan, Petr Vilhelm – Willy, Jan Slíva – Miše-Mokwa, Tomáš Frantík – Tom. At least ten other people were involved in the tribe later.
Klen's camps in Canada
Picture from p. 186 1. Yvonne, Klen and Peter, Kananaskis 1967. ~z~ AW
Picture from p. 186 2. The Crowchild camp under the Rocky Mountains, 1974. ~z~ PM
Picture from p. 186 3. In the camp there were many children of Native Americans, 1973. ~z~ PM
Picture from p. 186 4. Ceramics workshop, 1973. ~z~ PM
Picture from p. 186 5. Camp canteen, 1973. ~z~ PM
In 1972–74, the Czech emigrant Zdeněk Fišera – Klen and Ivanka (this is Klen's affectionate way of addressing his English-born wife Yvonne Louise Redhead) hold woodcrafter summer camps for youth of many nationalities, including Indians, with the help of the tribe's Chief Sarcee David Crowchild (1899–1982). He became the patron of all three local camps which got renamed "Camp Crowchild". The camps were supported by the organizations Canadian Citizen Council and Czechoslovak Association. The Fišeras put up their teepees on the lands located about 28 km north from Pocaterra Creek (Alberta). Klen sent the camping photographs also to his friends in Czechoslovakia, so we can imagine quite well what it had looked like there. The view of a teepee on the background of the monumental Rocky Mountains will definitely make every forest wisdom enthusiast's spirit soar.
Huascaran
Picture from p. 187 1. Huascaran with the tribe shield ~z~ AW
Picture from p. 187 2. Huascaran at a meeting of woodcraft tribes. On the left: Raksha with a war hammer, 1980. ~z~ MKL
Picture from p. 187 3. Raksha with a torch, 1980. ~z~ MKL
Picture from p. 187 4. Rod Divoké kočky ("Wild Cat Kin") at a council, 1980. ~z~ MKL
Picture from p. 187 5. The Chief Raksha in a vestment ~z~ AW
The tribe Huascaran was founded by Ludmila Zikušková – Raksha in September 1977 in Veselí nad Moravou as a pioneer troop of young nature protectors. The tribe name Huascaran was chosen according to its first all-year-long game The Peru Expedition that finished at Huascaran's first camp in the White Carpathians in 1977. At that time, they were already strongly interested in Seton's woodcraft, and tried to make their way up according eagle feathers. Making acquaintance of the Prague tribe Mawaden and meeting old woodcrafters and Černý Los, Osamělý Bobr, Norek Samotář, Minehaha and so on was of great significance for their journey.
Already at the first camp in the White Carpathians, the tribe was steered by the image of the perdect Indian: honorable, honest, physically fit, and with a sense of beauty, truth, strength and love. From 1980 they were registered as a youth tourist group within the sports club in Veselí nad Moravou. In 1985, Raksha and Wamdy moved from Veselí to Velatice, and the tribe in Veselí ceased to exist. They worked with children again in Brno, and all Huascaran traditions got revived. In 1990, Huascaran joined the renewed LLM under which it has functioned until today.
Illegal meetings of woodcrafters
Picture from p. 188 1. A decree on birch bark for the Honorary Woodcraft Chief Fefor, 1971. ~z~ PM
Picture from p. 188 2. A decree for Minehaha, 1980. ~z~ LA
Picture from p. 188 3. At Samechov, from the left: Bobr, Zářka, Šaman, Minehaha, Atahualpa and Hudžin, 1980. ~z~ AW
Picture from p. 188 4. Meeting at the Střela river, 1984. ~z~ AW
Picture from p. 188 5. Meeting at the castle Bobří hrad, 1983. ~z~ PV
Picture from p. 188 6. A council at Ujmisko, 1987. ~z~ AW
Picture from p. 188 7. Pieta for Woowotanna, Bechyně 1987. ~z~ JB
In the 1970s and 1980s, illegal councils and meetings of woodcrafters used to take place several times a year. Their main organizer was Miloslav Vavrda at first, and Zdeněk Teichman later on. In 1971, Ferdinand Krch is named the Honorary Chief, and in 1980, woodcrafters declared Miloslav Vavrda their Honorary Chief. Meeting locations were mostly woodcrafters' private cottages (Střela, Samechov, Jeseníky, Sklené nad Oslavou). Vladimír Oborský published the magazine Vatra ("Bonfire") and the bulletin Ondaqua in samizdat. In 1987, Zdeněk Teichman put together a samizdat almanac called Hrstka vzpomínek na Miloše Seiferta ("A Handful of Memories of Miloš Seifert").
Kiwendotha
Picture from p. 189 1.–2. Loganovy pozvánky na Kiwendothu. ~a~ MKL
Picture from p. 189 3. Na Bobřím hradě, 1986. ~z~ MKL
Picture from p. 189 4. Diplomek od Smíška, 1986. ~a~ RB
Picture from p. 189 5. Kiwendotha ve Skleném, 1987. Vlevo Vokoun se Strunkou, uprostřed Bobr s bubínkem. ~z~ MKL
Soutěže jednotlivců i kmenů mají svou dlouhou tradici. Kluci z Mawadenu začali své Kiwendothy pořádat na Brdech roku 1975. Šestý ročník se konal ve Skleném nad Oslavou u Bobřího hradu a stal se zároveň možností velkého setkání woodcrafterů a kmenů. K tomu poté docházelo každoročně po celá 80. léta. Dnes jde o tradiční akci LLM.
Čeplaghani od Benova jezera
Picture from p. 190 1. Kmenová nášivka. ~z~ JB
Picture from p. 190 2.–4. Fotografie z táborů Čeplaghanů na Rolfově ostrově u Benova jezera. ~z~ JH
Picture from p. 190 5. Obálka časopisu Březová kůra č. 1/1987. ~z~ JB
V Mariánských lázních roku 1964 založil Jan Harvánek - Havran oddíl Strážci pokladu. V průběhu desítek let oddíl změnil svůj název na Čeplaghani a je postupně registrován jako hlídka ochrany přírody či kroužek městského domu dětí a mládeže. Od roku 1974 jsou Čeplaghani evidováni pod CHKO Slavkovský les, mají svůj Zápisník orlích per a vydávají časopis Březová kůra, který svým vzhledem i obsahem ovlivňoval v 80. letech woodcraftery v celém Československu.
Kamzíci z Železných Hor
Picture from p. 191 1. Zpravodaj Krok č. 25, 1986. ~z~ AW
Picture from p. 191 2. Výroční sněm Kamzíků, 1984. ~z~ FC
Picture from p. 191 3. Šem se synem Kimorim v týpí, 1979. ~z~ FC
Picture from p. 191 4.–5. Pohlednice Kamzíků. ~z~ FC
Picture from p. 191 6. Tábor Kamzíků, 1982. ~z~ FC
Picture from p. 191 7. Indiánské hry Kamzíků, 1981. ~z~ FC
V září 1974 zakládá František Cestr - Šem v Cholticích turistický oddíl Kamzíci z Železných hor. Oddíl si plní odznaky Mladý turista, 100 jarních km a odborné zkoušky. V celostátní tábornické soutěži získají hlavní cenu – indiánský stan týpí. Junácký vůdce Miloš Zapletal jim věnuje výtisk Knihy lesní moudrosti, kterou přeložil (Olympia, 1970). Na třetím táboře na řece Jizeře v roce 1977 vystavěli Kamzíci poprvé pouze stany týpí a pořádají první sněmy s udílením činů. Kamzíci se vydali na stezku lesní moudrosti a v průběhu 80. let udržují kontakt s dalšími woodcrafterskými skupinami v Československu.
Indiancraft (Indiánská moudrost)
Picture from p. 192 1. Obálka Winaminge č. 5/1984. ~z~ AA
Picture from p. 192 2. Setkání ve Višňové, vpravo Ekstein, 1980. ~z~ MKL
Picture from p. 192 3. Pes a Sam, Višňová 1980. ~z~ MKL
Picture from p. 192 4. Samizdatový překlad Deník Frederika Kurze. ~z~ AA
Picture from p. 192 5. Setkání na Severu, zleva: Sid, Eky, Pes, Tatanka, Jezevec, Dal. cesta. 1985. ~z~ AW
Picture from p. 193 6. Návštěva plzeňských indiánů na Kepelském potoce, 1984. ~z~ LL
Picture from p. 193 7. Red Twilight z Plzně. ~z~ AW
Picture from p. 193 8.–9. Setkání na Západě, 1987. ~z~ AW
Picture from p. 193 10. Příručka maďarského indiancraftera, 1985. ~z~ AA
Poprvé toto slovo použil E. T. Seton již v roce 1903, později se stalo synonymem pro bílé příznivce životního stylu, kultury a filozofie Původních Američanů. V předválečné LČSW se tímto směrem pustili mladí členové kmene Wahpeton v roce 1936 a kmen Ranné svitanie ze Zvolena. O čtyřicet let později se objevují noví příznivci indiancraftu mezi českými trampy. V roce 1973 založí v Jizerských horách Jiří Šimberský a Jiří Sokolíček kmen Severní Šajeni, o šest let později založí Miloš Ekstein kmen Oglalla a roku 1980 vznikne na Brdech kmen Bílý Wampum. V roce 1982 začíná Taraxacum vydávat časopis Winaminge, který je oficiálně zaměřen na studium ekologie přírodních národů. V roce 1990 na něj obsahově navazuje časopis Indian Hobby Courier, dnes se časopis jmenuje Poselství světa v kruhu. V 80. letech pořádají indiancrafteři pro příznivce stejných myšlenek velká setkání v lesích – Setkání na Severu, Setkání na Západě, Pow wow atd.
Příznivci indiancraftu měli velmi blízko k hnutí woodcraft a mnozí z nich pomáhali v roce 1990 při obnově LLM – zde je nutné především vyzdvihnout Daniela Hoffmanna - Wanblitanku a kmen Bílý Wampum. Dnes se většina ctitelů indiancraftu sdružuje v organizaci Indian Corral, ale stále je silná skupina příznivců i v dnešní LLM.
Bílý Wampum
Picture from p. 194 1.–5. Z činnosti Bílého Wampumu v letech 1985–1989. ~z~ PV
Picture from p. 194 6. Razítko se znakem kmene, 1983. ~z~ FK
Kmen Bílý Wampum založili roveři 80. skautského oddílu Praha v dubnu 1980. Náčelníkem a vůdčí osobností byl po celou dobu existence Daniel Hoffmann - Wanblitanka. Kmen pozdvihl úroveň indiancraftu na mimořádnou úroveň, která neměla konkurenci v celé Evropě. Svým charismatem a skvělými organizačními schopnostmi dokázal náčelník strhnout celý kmen pro myšlenky indiancraftu, který mnozí zaměňovali za woodcraft. V roce 1990 členové Bílého Wampumu obsadili mnoho důležitých pozic v obnovené LLM a v podstatě určovali ráz celé organizace. O pět let později kmen zaniká. Z bývalých členů kmene je dnes členkou LLM pouze Waštewin.
Sinawa
Picture from p. 195 1. Kmenový štít na kožené nášivce, 1982. ~a~ MKL ~z~ PV
Picture from p. 195 2.–5. Fotografie z táborů Sinawů na Kepelském potoce, 1983-84. ~z~ MKL
Na podzim 1980 začíná Martin Kupka - Logan realizovat vytvoření dětského rodu kmene Mawaden. První výpravy do Prokopského údolí se zúčastní čtyři chlapci, kteří spolu s Loganem zakládají 12. října klan Sinawa. Zpočátku mají výpravy a akce společné se staršími kamarády z Mawadenu (např. ZT nových tváří na Tetřeví chatě), ale již o rok později má Sinawa šestnáct bojovníků a samostatný kmenový tábor u Stálkova v Jižních Čechách. Vedení kmene se společně s Loganem ujímá Zrzek (později Adjidaumo). O rok později Sinawové na radu Ladislava Vodáka - Letícího Sokola táboří u Kepelského potoka na Šumavě – tradičním místě táboření příznivců woodcraftu po dlouhá léta. Kmen Sinawa zde táboří ještě následující dvě léta, ale jak členové postupně odrůstají, kmen na podzim 1984 zaniká.
Lenapové
Picture from p. 196 1.–2. Kmenové kroniky Lenapů. ~a~ MKL, ~z~ AM
Picture from p. 196 3.–7. Fotografie z činnosti kmene Lenapů, 1985–1989. ~z~ MKL
Picture from p. 196 8. Lenapové na Kiwendotě, Bobří hrad 1987. ~z~ MKL
Svou činností kmen Lenapů přímo navazoval na Sinawy. Martin Kupka - Logan kmen založil 24. 10. 1985 jako stanici mladých přírodovědců při JZD Orion Davle. Lenapové se scházeli v přírodopisné učebně místní základní školy a každoročně táboří na Kepelském potoce. Kmen navazoval tradicí i na Mawaden, když převzal pořádání akcí typu Kiwendotha. Ještě počátkem roku 1989 uskuteční literární besedu s Jaroslavem Foglarem a o rok později se stávají zakládajícím kmenem obnovené LLM. O několik let později se kmen přejmenovává na Mawadan a pod tímto názvem funguje dodnes.
Slovenský woodcraft
Picture from p. 197 1. Kmen Woodcraft Indians Košice, 1980. ~z~ PSB
Picture from p. 197 2. Stránka z kroniky T. O. Orionu o Sněmu, 1980. ~z~ PSB
Picture from p. 197 3. Sněm kmene Ojibway Bratislava, kterého se zúčastnil i brněnský Bobr. ~z~ RP
Zatímco v Čechách a na Moravě fungovalo v době normalizace poměrně velké množství kmenů a oddílů vyznávajících myšlenky hnutí Lesní moudrosti, na Slovensku byl dlouhá desetiletí osamocený bratislavský kmen Ojibway. Přesto nelze hovořit o tom, že by slovenští woodcrafteři zcela vyhynuli – Ojibwayci mají několikrát do roka pravidelné výpravy, sněmy i tábory. Myšlenky E. T. Setona také získaly živnou půdu mezi trampy – v Košicích dokonce členové trampské osady Orion zakládají roku 1980 kmen Woodcraft Indians, který funguje do roku 1986. V kronice můžeme číst jména účastníků zakládajícího Sněmu: Amaru, Števo, Bobor, Charlie, Peter Šiška - Brčo, Ben a Davy.
Kepelský potok
Picture from p. 198 1. Akvarel „Kaplička na Kochánově”, 1987. ~a~ RB
Picture from p. 198 2. Akvarel „Kepelský potok“, 1984. ~a~ FCI
Picture from p. 198 3. Akvarel „Studánka na tábořišti na Kepelském potoce“, 1987. ~a~ RB
Picture from p. 198 4. LT Kepelský potok 1984, zprava: Willy, Letící Sokol, Lída L., Hudžin, Sýc, xx, Strunka, Vokoun, Los. Smíšek. ~z~ LL
Picture from p. 198 5. LT Kepelský potok 1985, zleva: Ink, Los, Racek, Kraťas, Věra, Evžen - Bobr, Smíšek, Lída K., Atahualpa, Romír, Atalafa, Bertík, Lída L., Willy, Jarmila a Bobr s bubínkem. ~z~ LL
Picture from p. 199 6. Kresba „Woodcrafterský rodinný tábor na Kepelském potoce“, 1984. ~a~ RB
Picture from p. 199 7. Biminiji na Kepeláku předává zprávu posunkovou mluvou, 1988. ~a~ LZ
Picture from p. 199 8. Orlík na koni, 1989. ~z~ LL
Picture from p. 199 9. LT Kepelský potok 1987, vpravo s vousy Šem. ~z~ FC
Picture from p. 199 10. Tábor na Kepelském potoce 1988, v popředí zleva: Helenka (dcera Sýce), Toník (syn Atalafy), Atahualpa a Romír, v pozadí zleva: Racek, Bertík a Lída. ~z~ LL
Malebné místo u Petrovic na Šumavě zajistil v roce 1982 pro tábory kmene Sinawa šumavský woodcrafter Ladislav Vodák - Letící Sokol. V roce 1983 tábor navštíví Bobr s Losem a Jarmilou Kysilkovými a domluví se s Loganem na pořádání rodinných woodcrafterských táborů, které by se zde uskutečnily po táborech Sinawů. Organizaci těchto táborů si vezmou na svá bedra manželé Laitovi (Hudžin s Lídou). Tábory si získají všeobecnou oblibu a pomohou připravit půdu pro obnovu LLM.
Na Kepelském potoce později tábořil také Loganův kmen Lenapové, který si dnes říká Mawadani.
Watra Wroclaw
Obrazový materiál poskytnul web Thewoodcraft.org s laskavým svolením Wojciecha Kucharského, autora publikace Dzieci, młodzież i studenci na Ziemiach Zachodnich po II wojnie światowej z roku 2012, kde je také psáno o kmeni Watra Wroclaw.
Picture from p. 200 1. Tábor v Lubniewicích, 1967. ~z~ VJ
Picture from p. 200 2. Kluci z Watry před totemem indiána, 1967. ~z~ VJ
Picture from p. 200 3.–4. Wyrwalského publikace. ~z~ KO
Picture from p. 201 5. Tadeusz Wyrwalski - Wilk Tropiciel v náčelnickém křesle, Kosarzyn 1973. ~z~ AK
Picture from p. 201 6. Harceři s totemem. ~z~ VJ
Picture from p. 201 7. Watra ve skalách, Bielice 1968. ~z~ VJ
Picture from p. 201 8. Odznak polského woodcraftera. ~z~ RL
Picture from p. 201 9. Watra na pramici během výletu do Německa, 1973. ~z~ AK
Duchovním otcem a zakladatelem vratislavského kmene lesních harcerů Watra byl lékař a celoživotní harcer Tadeusz Wyrwalski - Wilk Tropiciel (Stopující Vlk). Za symbolický počátek můžeme považovat rok 1965 kdy Wyrwalski převzal vedení 35. družiny harcerů. Na táboře v Gliśnie roku 1966, se prvně objevila woodcrafterská symbolika, a v průběhu následujících let se objevily v činnosti družiny i další woodcrafterské prvky, včetně udílení titulů a lesních jmen. Oficiálně byl kmen založen po táboře roku 1967. Od 2.1.1968 byly velitelem střediska pro Wrocław IV. do kmene družin lesních harcerů Watra začleněny tři družiny. 34. družina harcerů při základní škole č. 33, 35. družina při základní škole č. 82 a experimentální družina při základní škole č. 57. Ale ve vedení harcerské organizace byli i tací, kterým se odlišná forma činnosti nelíbila, takže zpočátku dělali problémy. Nicméně nadšení chlapců je dokázalo přesvědčit a tak počátkem roku 1969 dostal kmen k dispozici starý bunkr, který si postupně chlapci vlastními silami adaptovali na klubovnu.
Hlavním těžištěm činnosti kmene byly letní tábory, kde měli chlapci příležitost získat lesní jméno a titul bojovníka. První kmenový tábor se konal v roce 1968 v Bielicích, kousek od hranic s Československem, ale v důsledku invaze (na které se podílela i polská armáda) byl o několik dní zkrácen. Ale jak sám Wyrwalski později napsal, trvalo tři roky, než se objevili první bojovníci a tábory začaly vypadat podle jeho představ. Kmen se dál rozrůstal a místo původních tří družin, jich bylo jeho součástí zanedlouho osm. Roku 1975 se Wyrwalski vrátil do Żywce, aby se mohl starat o svou téměř osmdesátiletou matku, ale nadále zůstal s kmenem v kontaktu.
Kmen Watra již fungoval samostatně, a to až do r. 1989, kdy byl na letním táboře jmenován poslední bojovník. Na podzim došlo v Polsku k radikální změně politického kursu, která tak jako v Československu způsobila společenské změny, a ty vedly v průběhu 90 let k pozvolné stagnaci kmenové činnosti.
Midewiwin
Picture from p. 202 1. Kmen Sihasapa, 1988. ~a~ JM
Picture from p. 202 2. Kmen Alcatraz táboří u Kamenice, 1981. ~a~ JM
Picture from p. 202 3. Hledači – Konestoga, 1983. ~z~ JB
Picture from p. 202 4. Midewiwinská svatba Soewaha a Činkapi, 1983. Za nimi obřadníci – šamani Tokeito a Lelašikah. ~z~ PJ
Picture from p. 202 5. Dakotský kříž – symbol Midewiwinu. ~z~ AA
Picture from p. 203 6. Dívčí kmen Meherin, členky se seznamují s novými štíty a vlajkou, Rejčkov 1981. ~z~ HK
Picture from p. 203 7. Sněmoviště Oswega připraveno na slavnostní oheň. ~z~ JB
Picture from p. 203 8. Bojovníci Neskenonu v rouchách. ~z~ IM
Picture from p. 203 9. Náčelnictvo Neskenonu, zleva: Sinamatha, Tagayutah, Tarha, Kanozewa, x, Sahwa, 1982. ~z~ SI
Picture from p. 203 10. Společná zimní výprava kmenů Oswego a Konestoga, náčelníci zleva: Susquehanna, Soewah, Řešetlák. ~z~ JB
Picture from p. 204 11. Tábor Sihasapy, 1986. ~z~ JM
Picture from p. 204 12. Kmenové lístečky Konestogy od Cimbury. ~z~ JB
Picture from p. 204 13. Táborová brána Čerokí. ~z~ PJ
Picture from p. 204 14. Čerokí v rouchách, 1982. ~z~ PJ
Picture from p. 204 15. Huroni v klubovně s Hombrém a Soewahem, 1984. ~z~ PJ
Picture from p. 204 16. Roucho Pandy, náčelníka Huronů. ~z~ HK
Midewiwin vznikl roku 1982 na Manádách v Brdských lesích jako neoficiální společenství několika kmenů, které se inspirovaly symbolikou a ohniveckým systémem kmene Neskenon. Tato symbolika mnohým nahrazovala symboly woodcraftu či skautingu, k nimž tehdy nebylo možno se otevřeně hlásit. Kmeny Midewiwinu měly například svůj společný systém evidence titulů a činů – jakýsi předchůdce dnešní elektronické evidence Ligy. V 80. letech byla Praha zastoupena kmeny: Neskenon, Alcatraz, Ishi, Huroni, Meherin, Konestoga, Sihasapa, Oswego a Tussilago. Za moravské kmeny ze Zábřehu jmenujme: Cherokee, Shawnee a Žáby. Později společenství rozšířily ještě kmeny: Sacagawea Mělník, Mazaskazi Wanča Zábřeh, Ksigudan Žatec, Hvězda Severu Brno a Mohawk Příbram.
Publikace Midewiwinu
Picture from p. 205 1.–15. ~z~ AA
V době normalizace vydalo Společenství Midewiwin desítky různých samizdatových publikací. Rozmnožování se provádělo průklepem, na xeroxu či cyklostylem. Využívalo se také známostí v tiskárnách, a tak se některé brožurky mohly vytisknout i ofsetem. Předkládáme obálky patnácti z nich.
Velké Hry
Picture from p. 206 1. Kmenová nálepka Konestogy od Cimbury. ~z~ JB
Picture from p. 206 2. Velké Hry na Křečovickém potoce, 1985. ~z~ JB
Picture from p. 206 3. Čerokí na Velkých hrách, 1986. ~z~ SV
Picture from p. 206 4. Velké hry na Moravě, 1989. ~z~ SV
Indiánské hry začala pořádat už Dakota roku 1958. Po nich převzal štafetu Neskenon a v roce 1984 se uskutečnily Velké indiánské hry Midewiwinu. Ty se pořádaly každoročně na různých místech republiky a sloužily k pravidelnému setkávání kmenů i náčelníků společenství a utužování vzájemných přátelství. Poslední Velké hry uskutečnil Midewiwin roku 2008 na Drozdovské pile.
Woodcraft mezi trampy
Picture from p. 207 1. Moucha a Sam Indián na potlachu T. O. Fort Sill, Hřebeny 1980. ~z~ JB
Picture from p. 207 2. Red Twilight, Stříbro 1976. ~z~ JB
Picture from p. 207 3. Strunka a Vokoun na campu Vánočka, Krty 1980. ~z~ JB
Picture from p. 207 4. Loganovo trampské tvoření, 1973. ~a~ MKL
Picture from p. 207 5. Obálka časopisu Brdské smečky, který věnoval lesní moudrosti velký prostor. ~z~ JB
Picture from p. 207 6. Brdská smečka a Mawaden na společném vandru po Slovensku, 1976. ~z~ TF
Volnost trampingu vždy přitahovala přátele přírody, kteří se nechtěli nechat svazovat pouty pravidel rozličných organizací. Počátkem dvacátých let rozšířili řady divokých skautů (jak si tehdy trampi říkali) i takové osobnosti jako A. S. Batěk - Heliar, Jaromír Bělor - Bengál, A. E. Včelička - Géza. Velmi výrazně ovlivnili tramping rovněž isawané počátkem let třicátých. V 50. letech rozšiřoval lesní moudrost nejen na Brdech Ivan Makásek - Hiawatha a Dakoťáci. Doba normalizace je opět plná zajímavých trampských osobností i celých osad, které šířili lesní moudrost v trampském hnutí.
Spolek LLM „Hořící srdce“
Picture from p. 208 1. Zakládací listina spolku, 1986. ~z~ OS
Picture from p. 208 2. Hořící srdce na Malém Waldenu, 1988. ~z~ RP
Picture from p. 208 3. Táboření na Rokytnu, 1987. ~z~ RP
Picture from p. 208 4. Narozeninový list na březové kůře. ~z~ OS
Picture from p. 209 5. Vlajka s vyšitým znakem spolku, 1986. ~z~ OS
Picture from p. 209 6. Na Trenkově rokli, 1986. ~z~ RP
Picture from p. 209 7. S Bobrem ve Skleném, 1988. ~z~ RP
Picture from p. 209 8. Kronika spolku. ~z~ OS
Picture from p. 209 9. Obálka časopisu Ozvěny. ~z~ CO
Picture from p. 209 10. Druhá generace Hořících srdcí na Kozlovských skalách. ~z~ RP
Tajný spolek Hořící srdce v roce 1986 založili absolventi Lesnické fakulty VŠZ Brno: Jiří Svoboda - Čoby, Oldřich Stejskal - Padík, Eva Stejskalová, Petr Šperer - Brácha a Jan Štykar. Brzy se připojili i další přátelé a počet členů Hořícího srdce narostl na tři desítky. Pro potřebu spolku vydávají strojopisný občasník Ozvěny.
Jejich profesorem byl mj. Jindřich Chmelař - Rys Ostrovid, bývalý kronikář kmene Ohně. Další brněnský woodcrafter Bedřich Homola - Osamělý Bobr jim zapůjčoval tábořiště na Malém Waldenu u Skleného nad Oslavou. Vazby na bývalé členy LČSW měl spolek rovněž přes Aleše Pacla – syna Migisiho, někdejšího náčelníka Ojibwayů z Bratislavy.
Čej-ka-leška
Picture from p. 210 1. Wanahea při plnění činu z turistiky, Javorníky 1989. ~z~ FK
Picture from p. 210 2. Titulní list kmenové kroniky, 1989. ~z~ FK
Picture from p. 210 3. Z kroniky o LT 1989. ~z~ FK
Picture from p. 210 4. Biminiji a Wanahea na II. kmenovém sněmu, 1989. ~z~ FK
Picture from p. 210 5. Malý velký muž s dcerkou Terezkou, 1989. ~z~ FK
Picture from p. 210 6. Bratři Majerovi na zakládacím sněmu, 1989. ~z~ FK
Kmen Čej-ka-leška založili na jaře 1989 František Kožíšek - Biminiji, Yveta Kožíšková - Wanahea, Petr Majer - Malý Velký muž, Jiří Majer, Petr Vaništa - Sinamatha a Jiří Doležal. Kmen je v roce 1990 jedním z prvních kmenů obnovené LLM a Biminiji jejím jednatelem. Pro pozdější rozpory s ohnivcem a tehdejším náčelnictvem koncem roku 1991 celý kmen opouští LLM a dále se věnuje woodcraftu mimo tuto organizaci. Kmen existuje dodnes.
Další kmeny…
Picture from p. 211 1. Obálka časopisu, který vydával kmen z Kyjova, 1987. ~z~ AW
Picture from p. 211 2. Kmen Mamuti Praha založili a vedli manželé Červinkovi a Hombré, 1989. ~a~ PP
Picture from p. 211 3. Kronika kmene Ondatra Spálov u Ostravy, 1984. ~z~ KO
Picture from p. 211 4. Kmen Děti slunce Brno založili Rikki a Tapi, 1989. ~z~ KG
Picture from p. 211 5. Kmen Jilm Holoubkov založil Sokol (Škarman), 1985. ~z~ JB
Picture from p. 211 6. Stopaři Brno později kmen Wallowa, 1986. ~z~ JKT
Fotografie z činnosti dalších woodcrafterských kmenů, na něž bychom neměli zapomínat. Jde samozřejmě o pouhý výběr, podobných kmenů existovalo mnohem víc…
Martin Kupka - Logan, František Kožíšek - Biminiji
Picture from p. 212 M. Kupka, 1980. ~z~ MKL
Picture from p. 212 Logan s Wenonou a dětmi. ~z~ AL
Picture from p. 212 F. Kožíšek, 1988. ~z~ LZ
Picture from p. 213 Biminiji přednáší o Setonovi, 2010. ~z~ AW
Picture from p. 214 Akvarel „Kluci z Neskenonu“, 1998. ~a~ JHM
- Martin Kupka - Logan
- (* 28. února 1958, Praha)
Pedagog, překladatel, woodcrafter a ekolog.
Řekl mi svými stopami mnoho, co jsem doposud nevěděl, ale mrzelo mě jedno: nikdy jsem ho na vlastní oči nespatřil, nikdy jsem ho nedohonil. Jeho stopy mi řekly, že je příliš daleko přede mnou. Jmenoval se totiž Ernest Thompson Seton. Tohle vyznání Martin Kupka napsal do časopisu Ajagů pražského kmene Tuscarora, když mu bylo 16 let. Svoji cestu woodcraftu nastoupil v roce 1970 v klubu Černých vlků, ve kterém ilegálně navázali na svou činnost bývalí členové zakázaného Junáka. V Junáku prožil dva roky a v roce 1970 ještě stihl složit junácký slib, ale tenhle klub se již orientoval na woodcraft. Stalo se tak díky staršímu klukovi (Vladimír Oborský - Wabimatto), který nás vedl. Ten si dokázal najít knihy a materiály o woodcraftu a také navázal kontakty s generací předválečných woodcrafterů, vzpomíná Logan na své woodcrafterské začátky. Klub se později přejmenoval na Tecumthu, která ve stejném složení existovala do roku 1972. Na své další cestě ve sboru stopařů Tisu – svazu pro ochranu přírody a krajiny potkal Willyho (Petra Vilhelma) a Toma (Tomáše Frantíka) s nimiž později založil kmen Mawaden. Kmen existoval až do sametové revoluce. Podle jeho slov se v programu kmene snoubil již plnokrevný a nefalšovaný woodcraft s dobrovolnou ochranou přírody. „Na konci sedmdesátých let a v létech osmdesátých se v celých Čechách a na Moravě setkávali nejrůznější lidé a různorodé skupiny, vzájemně se obohacovali zkušenostmi a inspirací, a to navzdory husákovské normalizaci. Bylo to neobyčejně vzrušující, protože to bylo proti režimu a bylo to naplněno nádhernými ideály a zároveň potlačovanou touhou.“
Po zkušenostech s vedením dětského kmene Sinawa (1980–1985, Kunratice) založil kmen Lenapa jako Stanici mladých přírodovědců při JZD Orion Davle.
Logan byl zvolen prvním náčelníkem obnovené LLM, tuto funkci zastával do roku 1995. Jako činovník pro zahraniční styky byl členem náčelnictva do roku 1997 a organizoval několik mezinárodních woodcrafterských setkání.
- František Kožíšek – Biminiji
- (* 1. ledna 1963)
Woodcrafterské jméno Biminiji (Ten, který se nebojí jít sám). Občanským povoláním vědecký pracovník v oblasti hygieny vody. V letech 1980–1982 byl členem trampské osady Santeken, v letech 1982–1983 členem kmene lesní moudrosti Santeken, v roce 1983 členem kmene lesní moudrosti Bílý Wampum, se kterým později udržoval styky jako stráž lesní moudrosti a na jehož sněmu mu byly přiznávány pocty (orlí pera, mistrovství, titul Sagamor).
Koncem 80. let se podílel na připravované obnově ilegální Ligy lesní moudrosti, na jaře 1989 založil kmen lesní moudrosti Čej-Ka-Leška. Po listopadu 1989 se angažoval při obnovení Ligy lesní moudrosti a byl jejím jednatelem. Na podzim v roce 1991 z Ligy vystoupil, ale dál zůstal členem kmene Čej-Ka-Leška, který po zrušení ze strany LLM působil dál, bez toho, že by byl zapojen v nějaké organizaci. Je manželem woodcrafterky Yvety Kožíškové - Wanahey.
V letech 1990 až 1991 spolupracoval s časopisem Bizoní vítr, v letech 1992 až 2004 s časopisem Wampum Neskenonu. Vedle studie Seton v Praze je autorem či spoluautorem i jiných publikací o woodcraftu či jeho historii (např. Česká knižní bibliografie E. T. Setona, Kniha o woodcraftu, Úvahy nad woodcrafterským zákonem). V roce 1996 navštívil Seton Castle v Seton Village u Santa Fé. Dodnes patří k největším znalcům E. T. Setona a historie woodcraftu.
Pokud bychom parafrázovali často užívané úsloví „skautský historik“, tak o Biminijim by bylo možné prohlásit, že je „woodcrafterský historik“, což je úzká skupina znalců, do které můžeme zařadit jen několik woodcrafterů.
