1945 Opětovný rozmach/en
Liga československých woodcrafterů ("League of Czechoslovak Woodcrafters", LČSW)
Picture from p. 136 1. The cover of the Delawares tribe's chronicle, 1945. ~z~ JS
Picture from p. 136 2. Post-war camping at Stvořidla. ~z~ PM
Picture from p. 136 3. The first post-war letter from E. T. Seton – Black Wolf to Czechoslovakia, 23. 11. 1945. ~z~ AW
Picture from p. 136 4. LČSW's big camp at Stvořidla was led by Wapiton (standing on the left behind his wife), 1946. ~z~ RP
Picture from p. 137 5. The cover of Ink's handbook Stezka ("Path"), 1946. ~a~ FIC, ~z~ AW
Picture from p. 137 6. The cover of the new edition of the Roll, 1948. ~z~ AW
Picture from p. 137 7. The cover of the first post-war Hlasatel ("Reporter"), 1945. ~z~ AW
Picture from p. 137 8. Jason and Tarka, figthers from Prague's barricades 1945. ~z~ JP
Picture from p. 137 9. Sylva and Ještěrka embellishing the military fortress, 1945. ~z~ DR
Picture from p. 137 10. A "little pearl" diploma, 1946. ~z~ AW
Picture from p. 137 11. The new eagle feather decree drawn by Katug, 1944. ~a~ VS, ~z~ AW
A request to renew the activities of the League was submitted to the relevant authorities as early as on 22 May 1945. The official permission was, however, issued only a year later on 18 June 1946 by means of Ministry of Internal Affairs' order. LČSW with headquarters in Prague operated from that day to 4 January 1951 when it was officially disbanded. During these few years of existence, LČSW has 20 tribes registered, and the number of its members never exceeded 500. Nevertheless, its activities were cheerful and enthusiastic as shown by the following photos as well.
Prague tribes
Picture from p. 138 1. Černí Havrani during an expedition, 1950. ~z~ JK
Picture from p. 138 2. A cover of the magazine Liška 2/1946. ~z~ AW
Picture from p. 138 3. Camping at Štiřín, 1945. ~z~ SI
Picture from p. 138 4. The tribe Černí Havrani at the river Hřmící řeka, 1951. ~z~ JK
Picture from p. 138 5. The chronicle of Černí Havrani, 1949. ~z~ LA
Picture from p. 138 6. Sisseton wandering, 1948 ~z~ AW
Picture from p. 139 7.–8. The activities of Kmen Šelem, 1947. ~z~ AW
Picture from p. 139 9. Prague woodcrafters' tribe at Klínové boudy, 1945. ~z~ AW
Picture from p. 139 10. The tribe Wahkepute, Medvěd is holding the map. ~z~ AW
Picture from p. 139 11.–12. Publications by the tribe Sisseton, 1949. ~z~ AW
With six active tribes Prague became the biggest center woodcraft of LČSW once again. Prague woodcrafters' tribe was catching up with studies at newly-opened universities, but its members would also help out as chiefs, fire wardens or patrons of children's tribes. Liščí kmen "Fox Tribe" was shortly led by Ink to be taken over by Kim again who founded Kmen Černého Vlka ("Black Wolf's Tribe") later on. The tribe Sisseton was led by Pirát (Mahykan), the tribe Wahpekute was let by Brother Tarka, Kmen Šelem ("The Farine Tribe") was led by Jezevec, and Černí Havrani ("Black Ravens") was led by Had.
Liščí kmen was the most agile in publishing literature; they issued around 20 publications and the magazine Liška ("Fox"), The Sisseton tribe issued three handbooks.
Brno tribes
Picture from p. 140 1. A watercolor painting by Kmen Přírody for LČSW chronicle. ~z~ AW
Picture from p. 140 2. The younger kin of Kmen Ohně in Pouzdřanská step, 1951. ~z~ JC
Picture from p. 140 3.–4. Kmen Přírody heading out to camp at the pond Demák, 1947. ~z~ DR
Picture from p. 140 5. A cover of the magazine Za hlasem tam-tamu ("Following the voice tam-tam") 9–10/1946 {{{3}}}
Picture from p. 140 6. Sylva's LČSW membership card, 1948. ~z~ DR
Picture from p. 141 7. "Sedící Býk" ("A Bull Sitting Down"), a combined-technique drawing from Kmen Ohně's chronicle by Rys, 1947. ~a~ JC, ~z~ JC
Picture from p. 141 8. The campsite kitchen at the pond Holenský rybník, Kmen Ohně 1950. ~z~ JC
Picture from p. 141 9. Kmen Ohně holding a council at Lipový vrch, 1950. {{{3}}}
Picture from p. 141 10. Bedřich Homola – Osamělý Bobr (Lone Beaver) going for an overfall of a scout camp, Zelený potok in Jeseníky 1949. ~z~ AW
Picture from p. 141 11. Jiřičky, a girls' tribe, at Walden, 1948. ~z~ RP
Post-war Brno region took pride in as many as four woodcrafter tribes: Kmen Ohně ("Tribe of Fire"), Kmen Přírody ("Tribe of Nature"), kmen Děti divočiny ("Tribe of Children of the Wild") a kmen Jiřičky ("House Martins").
Slovak tribes
Picture from p. 142 1. Migisi's pastel drawing from the chronicle of Ojibways, 1947. ~a~ JPM ~z~ RP
Picture from p. 142 2. The Venédov tribe's PF 1947. ~z~ LA
Picture from p. 142 3. The Ojibways wandering, 1947. ~z~ RP
Picture from p. 142 4. The council site at Bielovodská dolina, 1947. ~z~ RP
Picture from p. 142 5. The Ojibways are climbing up to the hill Roštún, 1947. ~z~ RP
Picture from p. 142 6. Entertainment on the meadow at Walden awaken again after a year, 1948. ~z~ RP
Picture from p. 143 7. A cover of the magazine Karibú no. 2/194., ~z~ AW
Picture from p. 143 8. A cover of Migisi's book about camping, 1955. ~z~ AW
Picture from p. 143 9. A cover of the Venédov tribe's tracing handbook, 1946. ~z~ RP
Picture from p. 143 10. The Ojibways at Walden, 1947. ~z~ RP
Picture from p. 143 11. Wandering around Biele Karpaty, 1950. ~z~ RP
Picture from p. 143 12. Obálka táborové kroniky, 1948. ~a~ JPM, ~z~ RP
Picture from p. 143 13. Registrace Detí hôr do LČSW, 1948. ~z~ AW
Činnost woodcrafterů na Slovensku byla po válce výrazně oslabena. Jedinou výjimkou byl početný kmen Ojibway z Bratislavy, který vedli Migisi s Lišákem. Kmen Venédov fungoval v Žilině a družina Deti hôr v Bánské Bystrici.
Ostatní kmeny LČSW
Picture from p. 144 1.–2. Razítko a znak kmene Omaha Plzeň, 1946. ~z~ AW
Picture from p. 144 3. Pastel z kroniky kmene Dakota Červený Kostelec, 1945. ~z~ AW
Picture from p. 144 4. Sněm Delawarů z Chválenic na Bendojc louce, 1945. ~z~ JS
Picture from p. 144 5. Obálka časopisu Mohykán č. 3-4/1946. ~z~ AW
Picture from p. 144 6.–7. Letní tábor Dakotů Červený Kostelec, Podolánky 1946. ~z~ RV
Picture from p. 145 8.–9. Z činnosti kmene Hledači pravdy Tábor. ~z~ AW
Picture from p. 145 10.–12. Obálky woodcrafterských příruček z dílny Letícího Sokola, 1947. ~z~ LA
Picture from p. 145 13. Tábor LČSW na Zeleném potoce, vlevo Sojka ze Sissetonu, vpravo Veverčák – náčelník kmene Děti Divočiny Litvínov, 1949. ~z~ AW
Picture from p. 145 14. Emil Dlouhý - Malý Jestřáb z kmene Děti divočiny Litvínov. ~z~ MJ
Woodcrafterské kmeny samozřejmě nebyly pouze v Praze a Brně, ale po celé republice. Zde jsou fotografie z činnosti kmenů na Plzeňsku, v Červeném Kostelci, Táboře či Litvínově.
Akce zámky
Picture from p. 146 1. Šamanův linoryt „Akce zámky“, 1995. ~a~ LR, ~z~ AW
Picture from p. 146 2. Hry dětí před zámkem Štiřín, 1945. ~z~ AW
Picture from p. 146 3. Obálka Pittrova elaborátu o Akci zámky, 1947. ~z~ AW
Picture from p. 146 4. Přemysl Pitter s nejmenšími dětmi u lékařského domu MUDr. Emila Vogla - Wučička, 1945. ~z~ AW
Picture from p. 146 5. Pitter na zámku Lojovice, 1945. ~z~ AW
Picture from p. 147 6. Almanach letního tábora woodcrafterů na Štiříně, 1945. ~z~ AW
Picture from p. 147 7. Mládež z LČSW pod vedením Inka postavila svá týpí v parku u Štiřína, 1945. ~z~ SI
Picture from p. 147 8. Pittrova mládež před zámkem Štiřín, 1945. ~z~ AW
Picture from p. 147 9. Děti na zámku Olešovice, 1945. ~z~ AW
Picture from p. 147 10. Obálka Pittrovy knihy s woodcrafterskými romány, 2005. ~z~ AW
Picture from p. 147 11. Obálka Pittrova časopisu Sbratření, 5/1936. ~z~ AW
Přemysl Pitter se svými spolupracovníky z Milíčova domu a woodcraftery z Družstva Walden rozjel ihned po válce rozsáhlý projekt Akce zámky, který probíhal po dva roky. Pittrovi se podařilo získat do národní správy tři zámky po baronu Ringhofferovi (Štiřín, Kamenice, Olešovice) a zámeček Lojovice. Cílem projektu bylo pomoci dětem, které se vracely z koncentračních táborů a internačních táborů pro Němce.
Činnost byla zpočátku financována zejména z dědictví po zemřelém Miloši Seifertovi a také z finančních darů. Personál ozdravoven pracoval bezplatně.
Pro svoji výchovnou práci hojně čerpali z myšlenek E. T. Setona - Černého Vlka a jeho nejvěrnějšího žáka Miloše Seiferta - Woowotanny. Ve dnech 15.–28.7.1945 se dokonce na jednom ze zámků – Štiříně, pod vedením Františka Chudáčka - Inka, konal společný letní tábor mladších chlapců z Prahy (kmeny Wahpekute, Lišky, Šelmy), který přispěl k začlenění dětí z koncentračních táborů do světa, kde by se již nemusely trvale strachovat o svůj život.
Jaké dědictví nám zanechali? Nejlépe to vyjádřil Jan Niebauer - Wo ve své knížce „U hasnoucího ohníčku“: „Postavili nám ideál lidí, kteří celý život nezištně pracovali pro děti. Stali se vlastně ideálními hrdiny.“
Klínové boudy
Picture from p. 148 1. Klínové boudy, 1947. ~z~ JK
Picture from p. 148 2.–4. Kmen Šelem o velikonocích na Klínovkách, 1947. ~z~ JK
Picture from p. 148 5. Hukwim ve fraku s cylindrem připraven na tradiční silvestrovský závod masek, 31. 12. 1947. ~z~ AW
Picture from p. 148 6. Kmen pražských woodcrafterů na Klínovce. Zleva: Wakin, Ink, Katug a Hukwim, 1945. ~z~ AW
Již 2. října 1945 zajistil Jiří Novák - Mýval (Hukwim) pro Ligu chalupu ve Volském dole na Klínových boudách čp. 83. Do Krkonoš poté jezdili členové LČSW na mnohé srazy, kurzy a zimní táboření.
Poslední akcí LČSW na Klínových boudách byl zimní tábor ve dnech 25.12.1948 – 5.1.1949, krátce poté musel Mýval základnu odevzdat do Národní správy.
Poslední den na Klínové boudě:
Pátého dne Měsíce sněhu jsme odjížděli… Byli jsme nezvykle smutní, neboť jsme věděli, že se sem už nevrátíme – zároveň jsme však byli přesvědčeni, že si vytvoříme v kterékoliv jiné chatě, v kterýchkoliv jiných horách opět tak krásné a útulné prostředí, že úsloví „chaloupka nízká, šéf do ní tříská“ nezanikne…
Woodcraft Rangers (WR)
Picture from p. 149 1. Sněm Woodcraft Rangers, cca 1930. ~z~ WR
Picture from p. 149 2. Bojovníci se šerpami, 1936. ~z~ WR
Picture from p. 149 3. Seton a náčelnictvo Woodcraft Rangers, 1936. ~z~ WR
Picture from p. 149 4. Mládež WR s Waltem Disneyem, cca 1955. ~z~ WR
Picture from p. 149 5. Vedení Woodcraft Rangers, cca 1960. ~z~ WR
Vznik Western Rangers v Los Angeles inicioval kolem roku 1917 Harry C. James. Roku 1934 se přejmenovali na Woodcraft Rangers. V té době šlo o západní pobočku WLA, která pochopitelně přebírala i veškerou organizační strukturu a metodiku E. T. Setona.
Po smrti Černého Vlka v roce 1946 se stává Woodcraft Rangers nástupnickou organizací WLA. Bohužel během dalších desetiletí postupně Woodcraft Rangers opouští tradice a ideje woodcraftu.
Ladislav Vodák - Letící sokol, Přemysl Pitter
Picture from p. 150 L. Vodák, 1945. ~z~ AW
Picture from p. 150 L. Vodák na Šumavě, 1946. ~z~ AW
Picture from p. 151 P. Pitter, 1945. ~z~ PM
Picture from p. 151 Pitter, Fierzová, 1963. ~z~ AW
Picture from p. 152 Akvarel Stoupání na horu s vloženým textem od Rysa, Kronika Kmene Ohně 1951. ~a~ JC, ~z~ JC
- Ladislav Vodák
- (*21. 7. 1921, Hartmanice – † 24. 9. 2001, Sušice)
Náčelník kmene Hledači pravdy z Tábora s přezdívkou Letící Sokol.
Po válce Vodák navázal kontakt se švagrem a sestrou Miloše Seiferta (rodina Pánkova), kteří jeho prostřednictvím obnovené LČSW věnovali do archivu mnoho Woowotannových unikátních materiálů (kroniky Dětí Živěny a Kmene Rudých jazyků, korespondenci, osobní šerpu, rukopisy atd.). Letící Sokol také nalezl místo na Šumavě, kde Seifert tábořil v letech 1917 a 1924–25.
Většinu života prožil na Šumavě, kde pracoval ve státní ochraně přírody. Byl členem skupiny Ochranářský průzkum Šumavy, společně s RNDr. Ing. Eliškou Novákovou, DrSc. a RNDr. Pavlem Trpákem, na základě jejichž práce byla v roce 1963 vyhlášena CHKO Šumava. V 80. letech se zasloužil o reintrodukci rysa ostrovida na Šumavě. V téže době intenzivně podporoval činnost woodcrafterů na šumavských táborech u Kepelského potoka. Zasadil se o přejmenování vrcholu Křemelné v roce 1990 na Mt. E. T. Seton.
- Přemysl Pitter
- (*21. června 1895, Praha-Smíchov – † 15. února 1976, Curych, Švýcarsko)
Český protestantsky orientovaný kazatel, spisovatel, publicista, radikální pacifista a sociální pracovník. Založil Milíčův dům na Žižkově (dnes Mateřská škola Milíčův dům). Byl dlouholetým osobním přítelem Miloše Seiferta, jednoho z přispěvatelů do časopisu „Sbratření“ a mecenáše Milíčova domu (mj. mu odkázal přes 200 tisíc korun). V Milíčově domu fungoval ve 30. letech woodcrafterský kmen, který vedl Míla Vavrda za pomoci Ferdinanda Krcha. Po II. světové válce Pitter zachránil stovky dětí bez rozdílů národnosti a vyznání při své „Akci zámky“. Spolupracovníky měl v mnohých woodcrafterech, mj. Mílovi Vavrdovi, Zdeňku Teichmanovi, Vojtěchu Trnkovi a především MUDr. Emilu Voglovi. Přemysl Pitter s LČSW často spolupracoval jako lektor na lesních školách a z úcty k zesnulému příteli a spolupracovníku Miloši Seifertovi se sám stává po válce členem LČSW.
V roce 1951 emigruje do Západního Německa, kde pracuje pro Světovou radu církví a BBC. Poskytuje pastorační a sociální služby v táboře Valka u Norimberka, který slouží pro utečence z tzv. Východního bloku. Od roku 1963 žije ve Švýcarsku, domově své životní družky a spolupracovnice Olgy Fierzové. Společně vydávají exilový časopis Hovory s pisateli. V roce 1964 jej Jad vašem (památník obětí a hrdinů holokaustu v Izraeli) prohlásil Spravedlivým mezi národy (titul pro lidi nežidovského původu za mimořádné činy v době holocaustu). V době Pražského jara 1968 byl opět agilní i při snaze o obnovu LLM, dokonce uvažoval o účasti na Sněmu v Křemešníku. Kvůli zásahu sovětských vojsk se bohužel do vlasti již nikdy nedostal.
