… pořád pracuje, tvoří, docela vědomě tvoří. Neboť stávalo se mi nezvratným přesvědčením, že je to tvoření vědomé: Krása, určitost, uměleckost tvorby byla tu důkazem vědomí, Naproti kráse a uměleckosti tohoto díla bylo proti rozumu myslit si, že za tím nepracuje intelekt vědomý, nýbrž nevědomá hmota.
Od té doby počal jsem pozorovat přírodu s plnou nadějí v její produševnění. Můj atheismus a materialismus tím padl. Krása byla branou, kterou vrátil jsem se k náboženství, ale očištěnému od dogmat, pověr, církve, kostela, kněží.
<img src="https://www.thewoodcraft.org/wiki/crop.php?f=hlasatel-45-2.djvu&page=8&width=599&cx=-45&cy=-390&cw=520&ch=345" width="50%" resource="./File:hlasatel-45-2.djvu" style="display: block; margin: 15px auto 15px auto;" alt="" title="">
