Stránka:hlasatel-46-3.djvu/20

Z kapica.cz
Tato stránka byla zkontrolována


Pokračování textu ze strany 19

Napil jsem se ze studánky pod svahem Okrúhla a pomalu odcházel dolinou dolů k severu. V Praze jsem se pak setkal s Manokim. Nevěřil, že jsem byl ve Waldenu. Walden přece shořel v palbě německých minometů. Byl jsem prý jen ve Svätojanské dolině. Manoki neměl pravdu. Já jsem byl ve Waldenu.

VLK

VIGILlE

Tvůj posvátný živý plamen

stoupá vzhůru k nebesům;

co tajemné síly, lásky skrývá

oheň věčný nikdy nehasnoucí,

plamen čistý, krásný, jasný!

Hledíš do plamenů ohně,

duše se vznáší, rozjímáš — pokání,

oheň — symbol síly, pravdy, krásy a lásky,

myšlenka čistá, na cestě k cíli, k pravdě, k vítězství.

Inonoš.