Stránka:hlasatel-46-3.djvu/12

Seton později psal zvlášť svůj Woodcraft for boys a zvlášť for girls.
Otázka vůdce kmene byla by velmi ožehavá a problematická. Jeho zkušenost, charakter, pedagogická teorie a prakse by takřka přesahovala možnosti studia. Rovněž otázka, má-li vůdcem býti muž či žena, působila by rozpaky. Nevím, smířil-li by se hoc mezi 10. - 18. rokem s náčelníkem-ženou. A jak je tomu u dívek?
Myslím, že ani jim by obdobné řešení nevyhovovalo. Mám jistou zkušenost se zakládáním a vedením dívčí družiny při Liščím kmeni v r. 1944. Řekl bych, že nám prostě společný program nevyhovoval. Začínali jsme ovšem sami v r. 1944, neměli jsme styků s ústředím, neměli jsme žádných zkušeností, ale to ve skutečnosti nepadalo tolik na váhu. V celkových zásadních rysech možno říci, že obvykle u muže (chlapce) jde zájem víc do hloubky a že hoch zůstává ideji, kterou vyznává, věren častěji než dívka. V mnohém je vytrvalejší, odhodlanější, neústupnější, ba tvrdohlavější. To ovšem nemíním hochům přičítat jako přednost a ženám jako nedostatek, ale konstatuji to zcela objektivně. Dívky jsou živlem jaksi kompromisním, ony v mnohém přistoupí ke kompromisu dříve než hoši. Co se toho týče, byly by ovšem dívky dobrým regulačním živlem při koedukaci.

..text pokračuje