Stránka:hlasatel-46-3.djvu/11

Pokračování textu ze strany 10 života. Dnešní poměry jsou naprosto nevhodné k zavádění koedukace, zvláště u mládeže mezi 10. - 18. rokem, v době pubertální. Myslím, že účinky podobného pošetilého zřízení by byly více méně neuspokojivé. Nenaučili jsme se ještě ani vychovávati hochy a už je chceme vychovávati spolu s dívkami na společné basi v rámci společného programu.
Zvláště ve vudkrafterském kmeni tato věc jasně vystupuje na zřetel.
„Žena není muž v sukních“ (Seton). Jsou ještě jiné rozdíly než biologické. Je pravda, že žena není schopna (leč opravdu ve výjimečných případech) těžké práce tak, jako muž (např. v hornictví), příroda jí určila jiné úkoly. Její vnitřní orgány jsou podstatně jiné než u muže. I v celkové struktuře těla se žena od muže liší velmi značně. Že duševní , život ženy je rovněž místy odlišný od vnitřního života mužova, dokáže vám psychologie i pedagogika. I zájmy žen a dívek jsou zaměřeny z větší části jiným směrem než zájmy pohlaví mužského. Je to stará zkušenost skautská; i když mnohde je poměr skautů a skautek velmi dobrý, zůstává se z praktických důvodů při rozdělení na dívčí a chlapecké oddíly. Bylo by nesmírně obtížné, ba přímo neproveditelné sestavit společný program, když pracovní zájmy jsou tak odlišné. U dívek totiž konec konců výchova cílí k vytváření prostředí rodinného (housekeeping); pochopíme proto, proč i ..text pokračuje