Pokračování textu ze strany 10
… kůry mohutných lesních velikánů, kteří byli obětováni, aby jejich bratři mohli žít. Náhle zalehl do jednotvárné hudby lesa nový zvuk. Znělo to skoro jako střízličí zpěv, ale jaksi měkčeji.Roz- hlédl jsem se a pojednou jsme zahlédl nedaleko sebe na pařezu ptáčka zvící kosa, podobného i jinak kosu; hleděl na mne po očku a durdil se. Poznal jsem však hned, že pták přede mnou není kos. Měl totiž pod hrdlem nepravidelnou půlměsícovitou skvrnu špinavě bílé barvy. To by nemuselo být ještě celkem nic zvláštního. I v Praze se vyskytují kosi částečně bílí, ale to nejsou turečtí, nýbrž jen částeční albíni. Prohlížel jsem si kolohřivce /tak se totiž tento pták jmenuje/ dosti dlouho, a on jako by věděl, že ho pozoruji, ukláněl se nervosně na všechny strany a obracel se ke mně tu jedním, tu druhým bokem, takže jsem si ho mohl dobře prohlédnout. Pak se pojednou zvedl a odletěl. Čekal jsem na téže pasece ještě dva další dny, ale kolohřivce jsem již nespatřil.
VUDKRAFT jest světový názor.
Vudkraft je způsob nazírání na věci, který vede k všestrannému vývoji a povznáší život oceňováním věcí kolem nás. ..text pokračuje
