Vanda Klíčníková
Vanda Klíčníková (⁕ 1910 – † po 1937) . Vnučka výrazné osobnosti Brněnska, komerčního rady Arnolda Klíčníka (1857–1935), mj. spoluzakladatele prvních českých pokračovacích škol učňovských a jediná dcera jeho syna, novináře Arnolda Klíčníka (21.10.1885 – 22.1.1927)[1] a Olgy rozené Krejčí(*1889). Rodina Klíčníků pocházela z Kralic.
Její otec měl dva mladší sourozence: Jaroslava (*1887–1938) a sestru Zdenu (*17.7.1896 – 22.2.1933). Do Prahy se odstěhoval s manželkou a malou Vandou když měla rok.[2]
Poválečná léta pro ni nebyla moc šťastná a zřejmě se musela záhy osamostatnit. Bylo jí 17, když zůstala bez otce (1927). O tři roku později, roku 1930 zemřel v léčebně na Slovensku její strýc Lev Blatný (1.4.1894 Brno – 21.6.1930 ), kterému se vrátila tuberkulóza. Ten si vzal její tetu Zdenu po válce (16.5.1918), když se vrátil z lazaretu, kde se léčil s tuberkulózou. Po svatbě pokračoval ve studiu práv na Karlově univerzitě v Praze, které musel kvůli válce přerušit.[3] Odpromoval 14.12.1920 a mezi tím se jim narodil syn, Vandin bratranec, budoucí básník Ivan Blatný.[4]. Po promoci začal Lev Blatný pracovat jako vrchní komisař na ředitelství Československých státních drah v Brně, ale za nějaký čas se mu tuberkulóza vrátila a zemřel. Malému Ivanovi tehdy bylo 10 let a o tři roky později přišel i o matku, která zemřela v pouhých 38 letech.
Vanda absolvovala učitelský ústav za začala pracovat v rámci Družin pro školní mládež hl. m. Prahy. Roku 1932 navštívila besedu, kterou uspořádal pro veřejnost Karel Bukovanský - Buk, který o tom později napsal: “… Tehdy navštívila besedu paní Klíčníková, mladá a podnikavá učitelka, hledající vhodnou formu pro rekreační činnost školní mládeže. Byla vedoucí družiny pro školní mládež v Jinonicích. Program ji zaujal natolik, že si vyžádala naši spolupráci.”[5]
Bukovanský ji s programem woodcrafterské výchovy zaujal natolik že se stala iniciátorkou projektu vzájemné spolupráce Družin pro školní mládež hl. m. Prahy a učňovských besídek. Ve srovnání s ostatními spolupracovnicemi byla velmi mladá.
Ovšem ranám osudu nebyl ani zdaleka konec. Roku 1935 zemřel dědeček Arnold, který byl pěstounem jejího osiřelého bratrance Ivana.
Od 18.11.1937 začala pracovat jako vedoucí školní družiny při obecné škole na Zlíchově[6] Roku 1938 zemřel strýc Jaroslav a na konci války i babička Anna[7]
Bohužel zatím neznáme její další osudy. Nelze vyloučit, že se v průběhu 2. světové války vdala, ani to, že válku nepřežila.
zdroje
https://journals.muni.cz/universitas/article/download/336/326/0
- ↑ https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=13586
- ↑ Viz policejní přihláška z 17.11.1911 – http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=b39c9d8d652753b5e512cd72730248499660b36baa88c9d649fc111066565e8f&action=image&record=7
- ↑ Epilog článku Anabáze rakouského vojáka Lva Blatného za světové války, v časopise Universitas 4/2014 str.76 – https://core.ac.uk/download/pdf/230585335.pdf
- ↑ Ivan Blatný (21.12.1919 Brno – 5.8.1990 Colchester, UK) vystudoval gymnázium a pracoval rovněž jako novinový redaktor. Než převzal po dědečkovi optický závod. Po válce, roku 1948 využil příležitosti a emigroval do Anglie. – https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Blatn%C3%BD
- ↑ Stará a nová cesta Lesní moudrosti, 1937 (sborník), v kapitole Jak vznikala moje nová cesta Lesní Moudrosti.
- ↑ Viz historie školy – https://www.speczs.cz/informace/historie-skoly
- ↑ Anna Klíčníková, rozená Malá (13.10.1857 – 31.3.1944)
