ERNEST THOMPSON SETON V PRAZE 1936
Protože jsem poznal muka žízně, vykopal jsem studnu, aby i jiní se mohli napíti.
Účelem woodcraftu jest vychovávati rekreací.
Woodcrafterská liga je hnutí spolupracující se stávajícími organisacemi - nikoli organisace. /z Ducha Lesů/
Vzpomínka na setkání s E. Th. Setonem je květem v historii čsl. woodcraftu a jistě každý, kdo podal ruku tomuto ušlechtilému vůdci, znovu si obnovil svoji úctu ke čtyřem zákonům Síly, Krásy, Pravdy a Bratrství.
Tomu, kdo viděl dobře, podal Seton osobně velmi významný dar. Byl to kouzelný, měkký pohled laskavých očí a tichá srdečnost, jíž vyzařoval.
Nevím, co si vybraní woodcrafteři v malém kruhu se Setonem zajímavého ujednali, ale všecko muselo býti pod zárukou vzájemné srdečnosti a úcty ke každému, kdo z dobré vůle pro woodcraft pracuje. Tento problém dobrého poměru musí býti prvním v řadě důsledků Setonovy návštěvy. Protože jsem nebyl v tomto kruhu, hlásím se k oněm zásadám, které dovolují sejíti se komukoliv se mnou ve spolupráci.
Připomínám tu příkladem, jak za Setonovy návštěvy v kruhu dětí městských družin byla pod společným totemem zastoupena celá historie čsl. woodcraftu od zakladatele prof. Seiferta počínaje, přes zástupce tří proudů současného vývoje čsl. hnutí MUC. Jávora, Vavrdu a mne k budoucnosti vstříc, jejíž přípravou jest trvale získaná náklonnost vzácných přátel z kruhů úředních a pedagogických.
Od tohoto okamžiku má vycházeti budoucí spolupráce v duchu společného řádu Lesní moudrosti na podkladě svobodné práce, při níž drobné rozdíly vnitřní nemohou navzájem překážeti.
