Kategorie:WLA

Z kapica.cz
Kategorie:WLA zastřešuje vývoj woodcrafterského hnutí v USA od samého počátku. Zde je hlavní obsah pro dílčí kategorie, které se inkludují jako jednotlivé sekce
<img src="https://disklessui.kapica.cz/wiki/images/0/02/Poznamka.svg" width="5%" resource="./File:Poznamka.svg" style="float: right; margin: 15px 0px 15px 15px;" alt="Poznámka" title="Poznámka">Jak už bylo zmíněno výše, Setonovy autobiografie neobsahují žádné informace o woodcrafterech. To co víme, jsou střepy posbírané z dobového tisku dostupného prostřednictvím on-line archívů[1], dochovaných archiválií a souvislosti vydedukované z datových zdrojů, jimiž disponují genealogické projekty jako myHeritage, Ancestors, Geni, atp.


Woodcraft Indians – Setonovi indiáni

  • Ačkoliv Seton po vzniku BSA hovořil o tom že založil „organizaci”[2], ve skutečnosti kmeny jeho woodcrafterských indiánů nikdy do větší skupiny organizovány nebyly, protože jeho organizační systém s takovou variantou vůbec nepočítal! Až do roku 1915 psal pouze o tom jak by měla vypadat organizační struktura v rámci kmene.[3]
  • I když o woodcrafterských indiánech (Woodcraft Indians) píše prvně až v 5. vydání z r. 1906, v tisku se tohle označení objevuje poměrně záhy. Za Setonovy indiány (Seton Indians) se považovali sami první woodcrafteři, kteří se tak hrdě přihlásili k původně posměšnému označení se kterým přišli novináři[4]. Seton tím byl zřejmě polichocen, takže se tomu nebránil, ale roku 1912 pochopil, že to byla chyba protože to u široké veřejnosti vyvolávalo dojem, že “jeho organizaci” před vznikem BSA tvořila všeho všudy skupina chlapců z kmene Sinawa (Cos Cob)[5]

Klíčovým rokem pro woodcrafterské hnutí se stal rok 1902, ale ne proto – jak si dlouhá desetiletí všichni mysleli – že byl založen první woodcrafterský kmen. Ale proto, že od května 1902 začala v magazínu The Ladies’ Home Journal vycházet pravidelná rubrika s názvem “Ernest Thompson Seton's Boys”[6], ve které Seton publikoval na pokračování sérii článků, které mohly čtenářky-matky podsunout svým dětem, aby je inspirovaly ke “hře na indiány”[7]

První kmen – Sinawa (Cos Cob)

Dnes již víme, že první kmen woodcrafterských indiánů Sinawa (Cos Cob) vznikl dřív, než se doposud soudilo. Vše nasvědčuje tomu, že se tak stalo již v září 1900[8] – i nepřímý důkaz, za který můžeme považovat Setonovo oznámení z prosince 1900 že začíná psát knihu Two Little Savages. Do té doby psal Seton výhradně o zvířecích hrdinech. Proč se tedy najednou rozhodl psát o svém dětství? Možná se odpověď na tuto otázku dozvíme, až se dostaneme k jeho deníku z roku 1900.

Pozemky, kde se manželé Setonovi rozhodli vybudovat rodinné sídlo, se podařilo vykoupit v květnu roku 1900[9]. Zatím co Grace v New Yorku pracovala na své nové knize, začal Seton pracovat na jejich budoucím sídle.

Protože chtěl, aby se stalo oázou klidu a míru pro zvířata, obehnal celý pozemek vysokým plotem z ostnatého drátu, čímž proti sobě popudil všechny chlapce z Cos Cob, neboť opuštěné území staré indiánské rezervace považovali za své.

Zatím co Seton, během léta se svým správcem Hansonem pracoval na terénních úpravách[10], bavili se chlapci z Cos Cob tím, že mu prováděli různé naschvály.

Pokud si měl zajistit klid do budoucna klid, musel situaci urychleně vyřešit. Známí mu doporučovali, aby je zastrašil tím, že ty nejtroufalejší předá policii. Ale Seton měl jiný plán. Byl si vědom, že se místní chlapci cítí v právu a jeho vnímají jako vetřelce, proto chtěl na to jít po dobrém. Nejprve jim zkusil domluvit po dobrém, ale bez úspěchu.

Tak to zkusil jinak. Byl konec prázdnin a škola začínala v pondělí 3. září 1900. Nevíme přesně jaké mělo datum to pondělí kdy navštívil místní malotřídku aby pozval chlapce aby si k němu v pátek odpoledne přišli zatábořit, protože připadají do úvahy hned čtyři možné termíny[11]. O tom jak to bylo dál, se můžete více dočíst v samostatném článku Jak vznikli „Woodcrafterští indiáni”.[12]

A v prosinci roku 1900, oznámil časopis pro ženy v domácnosti The Ladies’ Home Journal, že Seton začíná psát novou autobiografickou knihu s názvem Two Little Savages[13] a vybrané kapitoly zveřejní na jeho stránkách v průběhu následujícího roku 1901.

Důvodů, které ho přiměly k tomu aby začal psát novou knihu mohlo být víc. A jedním z nich mohl být i nedostatek financí. Peníze co měli vrazili do koupě pozemku a nejspíš počítali s tím, že otec Grace konečně splatí svůj dluh z roku 1890. Jenže tomu se do placení nechtělo a Grace nezbylo, než aby se s ním v lednu 1901 začala soudit[14].

Fakt je, že na podzim roku 1900 musel Seton budovatelské úsilí přerušit a místo toho, aby na jaře pokračoval – vyrazil v dubnu s Grace za jejím otcem do Sacramenta. Jeho impresário James B. Pond mu po cestě naplánoval i sérii několik honorovaných přednášek[15], které mu vydělaly další peníze na stavbu[16] a díky četné inzerci která měla přitáhnout zájem veřejnosti s jistotou víme, že o indiánech tehdy ještě nepadlo slovo.

Zpátky se vrátili v půlce května. Grace zůstala v New Yorku a Seton se přesunul do Wyndygoulu, aby mohl dohlížet na stavbu prozatimního domu. Do psaní se asi moc nechtělo, protože v červencovém čísle The Ladies’ Home Journal publikoval zprávu že nestíhá.[17], zřejmě tedy trávil více času blbnutím s chlapci z kmene Sinawoy, než psaním. A v polovině srpna vyrazili s Grace, v doprovodu Johna Goffa, do Colorada.

Idea woodcraftu

Teprve během pobytu v Coloradu, na místě s výhledem na horu Mount Wilson (Camp Wilsons Flattop), Setona napadlo, že by z woodcraftu mohlo být jeho nové velké téma pro následující roky – existuje o tom důkaz v podobě zápisu tužkou na straně 130 jeho deníku z výpravy do Colorada, který učinil 25. září 1901.

O čtrnáct dní později je zadržel Warden Bush v Rio Blanco County, za údajné porušení zákona na ochranu zvěře v Coloradu, ke kterému mělo dojít, když byli v Meekeru.[18] Byli obviněni z kladení pastí na medvědy a štvaní jelenů psy[19] a donuceni k předčasnému návratu na Wyndygoul.

Seton se vrátil k práci na knize a paralelně připravoval sérii článků pro svůj nový plán.

1902 – první série článků v The Ladies’ Home Journal a její vliv

Až do června 2018 neměl žádný z českých woodcrafterů ani potuchy o tom, jak tato série článků, kterou Seton označil za 1. vydání The Birch Bark Roll, vůbec vypadala a co bylo jejím obsahem. Díky serveru https://www.hathitrust.org na kterém se v onom roce objevily zdigitalizované stránky tohoto časopisu to již víme a naleznete ji i zde – viz The Ladies’ Home Journal, 1902 (series).

Bohužel nemáme k dispozici žádné dokumenty, ze kterých bychom mohli vyčíst jaký měly tyto články ohlas. Seton neměl žádné organizační ambice, takže neexistovalo žádné ústředí, které by evidovalo vznikající kmeny a udržovalo s nimi písemný kontakt. I když měly podle zpráv v dobovém tisku jeho články velký ohlas, nikde nejsou konkrétní jména a počty – nevíme, jestli skutečně reflektovaly ohlas čtenářů nebo byly vycucané z prstu.

Seton, když líčil historii woodcrafterského hnutí se konkrétně zmínil pouze o dvou kmenech[20]:

První kmen, založený na základě Setonových článků – Blue Herons

První článek, který jsem pochopitelně napsal už na podzim předchozího roku [1901] vyšel v květnu. A v jeho důsledku [vznik] ve státě New York kmen woodcrafterských indiánů Blue Heron.
The first article appeared in May, though of course written the previous autumn. The result was the Blue Heron Tribe of Woodcraft Indians, formed in New York State.

„… první kmen který jsem osobně vedl.” – Blue Buffalo (Summit) N.J.

Prvního července jsem v Summitu, N.J., jsem založil první kmen, který jsem osobně vedl.
On the first of July, at Summit, N. J., I founded the first tribe that I personally led.

První zmínka o symbolu lesní moudrosti – bílém štítu s bizoními rohy

V prvním knižním (či snad lépe – sešitovém) vydání Svitku z r. 1903, v kapitole s názvem Totem Seton píše:

The totem of the whole nation of Seton Indians (as they have called themselves) is the White or Silver Buffalo.[21]

Ale nikde neuvádí, jak ten totem vlastně vypadá. Na totemovém kůlu, vyobrazeném na straně 400 v prvním vydání knihy Two Little Savages z roku 1903 ještě není bílý bizon symbolizován bílým štítem – je realisticky namalován na štítu rudém (jak plyne z použitého šrafování). Ovšem tahle kresba mohla vzniknout dřív než ho napadlo použít symbolický bílý kruh s rohy.

Ten už v uvedené knize najdeme, jako přívěšek stříbrné brože, který měl právo nosit pouze hlavní náčelník[22] vyobrazená je, ale bílá barva naznačuje že byl stříbrné barvy, stejně jako brož na které byl zavěšen.

O tom, že rohy mají být barvy modré, se zmínil Seton až v The Birch-Bark_Roll, 1906 (book) na straně 15, kde popisuje vyobrazený totemový kůl[23].

1904 – další série woodcrafterských článků v americkém tisku

Série článků z roku 1902 zahájila první, ale rozhodně ne poslední mediální kampaň na tohle téma.

Od května 1904 se průběžně objevovaly Setonovy články z této série a další, vylepšené o fotografickou přílohu v časopise Country Life in America.[24]

Od června 1904 se objevila woodcrafterská rubrika i v novinách[25]. Vedla ji Katherine Newbold Birdsall, která se podepisovala jako Bald Eagle. Rubrika obsahově kopírovala původní Setonovu sérii a vycházela do července 1905. Obsahuje ale také reportážní články Katherine Newbold Birdsall z Wyndygoulu, které nám umožnily nahlédnout do hlubin dávné woodcrafterské historie, jelikož obsahují kromě přezdívek i skutečná jména některých woodcrafterů.

A od září 1905 vycházely články z původní Setonovy série také v Anglii[26]

Kmeny woodcrafterských indiánů založené do roku 1910

A k původním 9 kmenům[27], založeným do roku 1906, vznikly do roku 1910[28] následující:


Totemy těchto kmenů jsou na straně 27, 9. vydání svitku z r. 1910. U následujících vydání již totemy dalších kmenů, s datací jejich založení, Seton neuváděl.

1912
Black Snake (Bridgeport) Jeden z nejaktivnějších kmenů

Tito chlapci si ale neříkali Seton Indians. Rubrika, která začala vycházet od května 1902 v magazínu The Ladies’ Home Journal, byla ohlášena v dubnu pod názvem Ernest Thompson Seton's Boys (Chlapci Ernesta Thompsona Setona).


Ze strany těchto vznikajících skupin šlo o spontánní uznání Setonovy autority. Setonovi indiáni (Seton Indians) tedy nezbyli žádnou organizací, která by měla nějaký organizační aparát (náčelníka, písmáka, atp.). Nikam se nezapisovali a každý kmen vznikl a dál existoval zcela nezávisle. Ostatně, taková byla i Setonova vize, aby si každý kmen rozhodval o svých záležitostech sám, na vlastním sněmu.

Podle daných pravidel "hry" si mohl náčelník kmene jmenovat do pozice medicinmana (rádce) libovolnou osobu bez ohledu na její věk – Seton zde uvádí (How to Play Indian, 1903 (book)), že si takto u jednoho kmene vybral náčelník na tuto pozici vlastní matku[29].

Od 5. vydání Svitku (1906) již Seton hovoří o národu woodcrafterských indiánů (Woodcraft Indians) – původní označení Seton Indians zmiňuje pouze v minulém čase.

Bohužel k období vzniku prvních skupin Seton Indians moc informací k dispozici není. Setonovy deníky z té doby zatím nebyly digitalizovány a on dám se mu chtěl víc věnovat ve druhé části své autobiografie, kterou však nikdy nepsal.[30] Z hlediska Setonových životopisců navíc šlo během jeho života o pouhou epizodu – o jeho angažmá v rámci woodcrafterského hnutí lze hovořit pouze v období 1902–1918, než do jeho života vstoupila Julia M. Butree.

Jediná woodcrafterská organizace mimo USA, o které můžeme s čistým svědomím říct, že se držela Setonovy vize, vznikla pouze v Čechách (resp. bývalém Československu), ovšem i její historii po roce 1922 zcela zásadním způsobem ovlivnily Setonovy fabulace.

Je třeba si uvědomit, že idea woodcraftu pronikla do srdce Evropy zcela náhodou a to paradoxně jen díky tomu, že Seton byl coby Chief Scout v rámci BSA na stejné pozici jako Baden-Powell v Anglii. Dnes s odstupem více jak stovky let můžeme konstatovat, že Setonova angažmá v rámci BSA byl Setonův osudový omyl. Ovšem on sám se tehdy domníval, že Baden-Powellův skauting je jeho vlastní idea, kde indiánskou symboliku a tradice nahradila evropská tradice založená na rytířství, aby se tak stala atraktivnější pro evropské chlapce. Stejným způsobem se díval i na to, že Baden-Powell vypustil i jiné věci např. systém orlích per. Místo něj aplikoval Baden-Powell odborky[31]. Seton považoval Baden-Powellův skauting za zjednodušenou verzi svého vlastního systému, která bude fungovat jako síto, kterým ti s nedostatečným zájmem propadnou a ti co zůstanou půjdou dál cestou woodcraftu. Hluboce se mýlil. A důsledky tohoto omylu se bohužel táhnou dodnes, protože podcenil schopnost indoktrinace Baden-Powellova organizačního modelu.[32]

První kmeny

Do roku 1906 vznikly tyto Setonem uznané kmeny:

1902
Blue Buffalo (Summit), N.J., Flying Eagles (Rutherford), N.J., Horned Kingbirds (Morristown)
1903
Sinawas (Cos Cob), Red Trailers (Montclair), N.J.
1904
Blue Herons, Silver Foxes, Owenokes (Greenwich)
1905
Moon Band

Dál vznikly tyto kmeny:

1906
Blackbears (Port Chester/Rye)
1909
Ahmeeks (Stamford)
1910
Blazing arrow

Tyto názvy kmenů a data založení vycházejí ze Setonových svitků. Donedávna jsme měli za to, že se ty kmeny takto skutečně jmenovaly, ale byl to omyl!

Omyl, který budil zdání[33], že woodcrafterských kmenů bylo několik desítek. V reálu jich do roku 1910 vzniklo pouze 12. Tím pochopitelně není vyloučeno, že jich vzniklo víc. Ovšem pokud ano, tak o jejich existenci neměl Seton tušení, protože pouze se 12 kmeny udržoval alespoň písemný kontakt. A tím se dostáváme k uvedeným názvům kmenů.

Ve svitku … Seton napsal:

Tohle tvrzení dlouhá desetiletí budilo dojem, že jde o tentýž kmen, založený chlapci z Cos Cob na Wyndygoulu. Jenže tu byla jedna zásadní nesrovnalost. Z Wyndygoulu je to do Summitu v New Jersey vzdušnou čarou dobrých … km! A další věc. O kmeni Blue Herons Seton uvádí:

Ale v přehledu kmenů a jejich totemů, je uveden až rok 1904! Teprve loni … se na blogu Davida L. Witta objevily dva dopisy, které pomohly objasnit záhadu Blue Herons, i dalších kmenů.

Kmen Blue Herons si ve skutečnosti říkal „Kmen z Pokonoku” („Tribe of the Poconoks”), podle pohoří, kde se v létě 1902 konal jejich tábor, které ho se osobně nezúčastnil – proto tento kmen označil za … O kmeni mu napsala, na základě článku z říjnového čísla Ladies Home Journal o Setonově návštěvě v Summitu, Luise Sangree. Nikoliv tedy „Kmen Modrých volavek” ale kmen Modré volavky. Ovšem Modrá volavka (Blue Heron) nebyla jen totemovým zvířetem onoho kmene, ale také jméno pisatelky onoho dopisu!

Na popisu fotografie chlapců z kmene Owekones, kde je uvedeno „… Owanoke Prospector's Camp: Wyndygoul” – ve skutečnosti fotografie není z Wyndygoulu, ani z roku 1900, ale nejspíš ze Silver Bay v létě 1910, kde Seton s chlapci z kmene Owenokes sehrál scénku o zákeřném útoku na nic netušící prospektory – pokud si fotografii prostudujete pozorněji, můžete si všimnout Setona v indiánském obleku, jak s tomahavkem číhá za bukem ;-)

Woodcraft Indians

Ke změně došlo pravděpodobně někdy v roce 1914. Tehdy se od Camp Fire Girls v Rye odtrhla skupinka dívek – bratr jedné z dívek, Sam Comly – Little Eagle[34] byl písmákem (Tally Chief) Kmene černého medvěda v Port Chesteru, který existoval již od r. 1911. A ty se staly na podzim r. 1914 základem woodcrafterských dívek (Woodcraft Girls), coby dívčí kmen Apawamis.

Pravděpodobně těsně předtím došlo založení organizace Woodcraft Indians, protože ve 14. vydání Svitku v následujícím roce 1915 se náhle objevil seznam 29 členů národního sněmu (National Council) Woodcraft Indians – mezi nimi ovšem nefiguruje ještě žádná žena.

V listopadu 1916, je na hlavičkovém papíře, dopisu kterým Seton zval na slučovací sněm 21. listopadu 1915[35], je už mezi 42 členy národního sněmu uvedeno také 8 žen.


  1. archive.org, hathitrust.org, …
  2. Poprvé v kapitole The Spartans of the West, The Book of Woodcraft, p. 9 (Doubleday Page & Company, 1912), zdroj. Pozn.: V textu předmluvy je na straně uvedeno, že jde o 11. vydání The Birch Bark Roll. (Poznamenal Keny)
  3. Zajímavé je, že pro kmen upřednostňoval anglický výraz “band” (tlupa), před “ẗribe” (kmen).
  4. První novinová zpráva, ve které se píše jak v různých koutech země spontánně vznikají nové tlupy Setonových indošů (Seton Injuns) vyšla v The Brooklyn Daily Eagle v pátek 19. září 1902.
  5. Jako Head Chief of the Indian Scouts and of the Seton Indians se uvedl Seton ještě na titulním listu Book of Woodcraft z r.1912 (obsahovala i 11. vydání Svitku). Ještě téhož roku ale vyšlo další vydání, zcela identické – až na titulní stránku. Zde je Seton uveden již pouze jako Head Chief of the Woodcraft Indians
  6. Rubrika “Ernest Thompson Seton's Boys” (“Chlapci Ernesta Thompsona Setona”) byla ohlášena v dubnovém čísle na jaře 1902 – The Ladies’ Home Journal v. 19, Duben 1902, s. 004, link na stránku, zdroj
  7. V následujícím roce 1903 vyšly ty nejpodstatnější články v sešitovém vydání s názvem Jak si hrát na indiány znovu. A stejný podtitul měl i další vydání z roku 1904. Až v 5. vydání, roku 1906 označil Seton časopisecké vydání za 1. a první sešitové za 2. vydání The Birch-Bark Roll. (Poznamenal Keny)
  8. O září se se zmínil Seton ve spojitosti s prvním tábořením chlapců z Cos Cobu na Wyndygoulu několikrát a odpovídají tomu i další indicie o kterých se zmínil, takže s jistotou víme, že kmen Sinawa (Cos Cob) vznikl před rokem 1902. V roce 1901 by však připadal do úvahy pouze jediný den – pátek 13. září, jenže v tu dobu byli manželé Setonovi i se svým průvodcem Johnem Goffem v Coloradu. Potvrzuje to Setonův deník. A na to, aby si odskočil zatábořit do Wyndygoulu byl přeci dost daleko – přes 1800 mil. Bohužel deník z předchozího roku, který by prozradil co a kde dělal v září 1900, zatím k dispozici nemáme. (Poznamenal Keny)
  9. Zajímavé je, že většinovým vlastníkem pozemků nebyl Seton, ale jeho manželka. Nejspíš tedy na jejich koupi využili peníze, které získali za Sloat Hall, který dostala Grace od matky jako věno. Na Wyndygoulu, podle novinové zprávy z The New York Times, 16 srpen 1902 (sobota), s. 1, link na stránku, patřila Setonovi z celkové plochy 130 akrů pouze jižní část o velikosti 20 akrů. Viz mapa z roku 1908. (Poznamenal Keny)
  10. Do konce léta vybudoval hráz, přes kterou vedla příjezdová cesta na travnatou plošinu nad strmým břehem rokle, kde mělo stát jejich sídlo. Zaplavením rokle vznikla soustava třech rybníků, s několika ostrůvky – na jednom z nich později postavil svůj “ptačí” strom.
  11. 7.–10., 14.–17.9., 21.–24. nebo 28.9.–1.10. Ale nejpravděpodobnější je hned ten první. (Poznamenal Keny)
  12. Existují totiž tři různé Setonovy verze tohoto příběhu, které jsem podrobně rozebral a porovnal se zjištěnými fakty, o kterých donedávna nikdo neměl tušení. (Poznamenal Keny)
  13. The Ladies’ Home Journal v. 18, Prosinec 1900, s. 5, link na stránku, zdroj
  14. O započetí sporu, který se táhl následujících několik let, informoval Los Angeles Herald, No. 122, 31 leden 1901 (čtvrtek), s. 2, link na stránku a San Francisco Call, Vol. 87, No. 122,, 31 leden 1901 (čtvrtek), link na stránku. Podle rozvodové smlouvy měl na ni otec platit 800 dolarů ročně a po dovršení 18 let měla dostat jednorázově 10 tisíc dolarů. Jenže nezaplatil. Dál posílal stejnou roční částku a poté co se roku 1896 vdala už neposlal nic. Zbývalo doplatit 6666 dolarů, ovšem mezi tím šla hodnota dolaru dolů, takže se roku 1901 u soudu operovalo s částkou 100 tisíc. Spor se táhnul následující tři roky a kdo ví, jak soud nakonec rozhodl, protože zatím co příjmy manželů Setonových šly prudce nahoru, Alberta Gallatina stíhaly samé nezdary. New-York Tribune, First Edition, 24 březen 1904 (čtvrtek), link na stránku a San Francisco Call, Vol. 95, No. 115,, 24 březen 1904 (čtvrtek), s. 7, link na stránku Každopádně v tu dobu už měla Grace 2 měsíční Ann a jiné starosti.
  15. Jen pro představu, jak takové přednáškové turné vypadalo. Každý den se konaly dvě přednášky. Odpolední matiné pro děti a večerní pro dospělé. Přednášky byly placené. Vstupné bylo odstupňované po 25 centech od 0.25 do 1.5 dolaru. Představu o tom, kolik asi tak Seton vydělal za jednu přednášku si můžeme udělat z výtěžku poslední přednášky v Oaklandu 16. května. Jen pro představu – dělník se slušným platem vydělal stejnou sumu za 10 dní při 9 hodinové pracovní době. A 25 centů stála v New Yorku jízdenka na tramvaj.
    V 22. a 27. dubna 1901 měl Seton přednášky v San Francisku. Večer navštívila Grace akci u své sestry.
    29. dubna v Redlands
    1. a 4. května 1901 v Los Angeles v Kalifornii.
    11. května opět San Francisko
    16. května v Oaklandu výtěžek z přednášky ve výši $224 věnoval Seton The Alameda County Teacher's Club
  16. Zprávu o tom, že jsou pozemky v Greenwichi konečně zakoupeny a že se už kreslí plány domu publikoval The Brooklyn Daily Eagle, 3 březen 1901 (neděle), s. 29, link na stránku (Poznamenal Keny)
  17. The Ladies’ Home Journal v. 18, Červenec 1901, s. 5, link na stránku, zdroj První ukázka z knihy Two Little Savages nakonec vyšla v magazínu The Ladies’ Home Journal až v prosinci 1902.
  18. 1901-10-11.jpg, 1901-10-12.jpg
  19. To byla specialita Johna Goffa.
  20. Stránka:roll_1932.djvu/7
  21. Totemem celého národa Setonových indiánů (jak sami sebe nazývají) je bílý resp. stříbrný bizon
  22. Podle jeho organizačního návrhu měl mít kmen tři náčelníky, kvůli zastupitelnosti.
  23. Podle totemu na vyobrazeném totemovém kůlu jde o totemový kůl kmene Sinawa (Cos Cob), který byl zachycen i na několika fotografiích. Zajímavý je v tomto případě vyobrazený počet skalpů (11), protože na uvedených snímcích jich tolik není, což by znamenalo, že musely být pořízeny dřív, než ho Seton nakreslil do svitku.
  24. Série začala v květnu 1904 článkem o stromech. V červnovém čísle psal Seton o preparaci ptačích kůží, v červenci o tření dřev, v září o tom jak získat potravu ve volné přírodě, v listopadu o hvězdách. A od ledna 1905 pokračoval v sérii článkem o lukostřelbě, v únoru o lovu na jelena, v dubnu o indiánských značkách a vše zakončil květnovým článkem jak postavit srub.
  25. Rubrika, vycházela hned ve dvou periodicích: The Boston Herald vycházel v Bostonu, státě Massachusets a The Evening Star ve Washingtonu D.C.
  26. The Windsor magazine v. 22 June-Nov. 1905 London
  27. Blue Buffalo (1902), Flying Eagles (1902), Horned Kingbirds (1902), Sinawa (1903), Red Trailers (1903), Blue Herons (1904), Silver Foxes (1904), Owenokes (1904), Moon Band (1905)
  28. V roce 1910 nastal, v souvislosti se založením BSA relativně velký boom i woodcrafterských skupin. Proto již Seton dál rok založení u jejich totemů neuváděl.
  29. Od 4. vydání Svitku, které vyšlo v červnu 1905 jako článek v časopise Association Boys, 1905 (article) už nepovažoval Seton za nutné tuto zmínku dále uvádět. Pouze uvádí (v závorce), že Medicinmanem je dospělý.
  30. Je nutno si uvědomit, že Seton byl v USA populární jako autor knih o zvířatech, ne jako zakladatel skautského hnutí. A když už, tak byl zmiňován maximálně jako předchůdce Baden-Powellova skautingu, který po vzniku BSA zcela ustoupil do pozadí. Seton byl excentrik, který budil pozornost a měl známosti s mnoha významnými a vlivnými lidmi své doby. Proto biografické knihy o Setonovi neobsahují žádné informace o činnosti woodcrafterských kmenů a jejich členech. Ve své době měli svoje kariéry ještě před sebou a mnozí z nich také zůstali ve stínu svých mnohem známnějších rodičů.
  31. Odznaky udělované za souborné znalosti a dovednosti ve vybraném oboru činnosti. Ty se určitě Setonovi zdály jako dobrý nápad, protože je převzal do … edice Svitku ve formě Mistrovství.
  32. V rámci české LLM existují woodcrafterské kmeny, které vznikly z oddílů skautského typu. Jenže důsledek je zcela opačný, než jak si představoval Seton. Jeho zásada o „samosprávě pod dohledem zkušených”, se ve skutečnosti u takových kmenů změnila v prázdnou floskuli, protože se nevzdaly dědictví Baden-Powellova systému, založeného na hierarchii. Náčelník je sice formálně volen, ovšem tak aby zároveň vyhověl podmínkám právní subjektivity. Čímž je počet kandidátů omezen na plnoleté jedince, co v případě tzv. „dětských kmenů” zastávají stejnou roli, jako v případě skautského oddílu. Tj. připravují program a rozhodují o tom co kdo bude dělat. Místo toho, aby pouze dohlíželi na to aby byl řádně aplikován demokratický Setonův model, založený na sněmování – kdy má každý člen kmene rovná práva, bez ohledu na věk a pohlaví. U kmenů (a skupin) rodinného typu je situace jiná, Setonovu modelu mnohem bližší.
  33. Podporované Setonovým tvrzením o statisícové členské základně.
  34. Dorothy Comly – Wawataysee, později restrospektivně popsala počátky jejich kmene. Je však otázkou, do jaké míry byla už její vzpomínka zkreslená, protože uvedla, že první členky z tábora Apawamis byly přítomny na Velkém sněmu, který se konal v listopadu 1913 na Wyndygoulu za účasti dívek z Camp Fire Girls, chlapců z The Boy Scouts of America, Woodcraft Indians a členů The Camp Fire Club of America. Sněmu se měl účastnit i Seton.
  35. Sněm se konal u Little Pequo a sloučením Woodcraft Indians, Woodcraft Girls a woodcrafterských skupin z The Boys Scouts of America mělo dojít k dohodě o vzniku The Woodcraft League of America od 1.1.1916.


Kmeny Woodcraft Indians

Pro Setona bylo naprosto nemyslitelné, aby zneužíval pozice v BSA k tomu, aby mezi skauty propagoval vlastní hnutí. Upozadil se, ale během prvních dvou let viděl, že udělal chybu, když své chlapce přivedl do BSA

Vydal nové vydání Svitku březové kůry, které se stalo součástí objemné příručky s názvem The Book of Woodcraft, která se měla zcela evidentně stát konkurencí pro oficiální skautský manuál, ze kterého zmizely i poslední zbytky Setonovy původní vize.

Po roce 1910 uvedl (už pod hlavičkou Organizace:Woodcraft Indians) další :

Setting Sun (Riverside), Quopocks (Mianus), Mohegans (Port Chester) (Greenwich), Senecas (New York) z tohoto kmene byl George Macartney - Leaping Panther, Sebamooks (Moosehead Lake)

Ned Graber - Ningo Nit, Albert Farnell - Little Thunder, Lucius Woodruff - Nitchy Mokona z Flying Eagles, Nelson Todd ze Sinawas, Gieren Todd, Running Dog také z Flying Eagles. Bud Fawcett, Leon Seward, John Pryor z Cos Cob, George Crawford. V 31.7. 1910 se hovoří že začal před deseti lety!


The Woodcraft League of America

Western Division of The Woodcraft League

Sněm 20.6.1929 se konal na pozemku Sunset Hill John Grabau, nedaleko Marilly

Mabel Powers z Waheda (Chautauqua) John Brabau z Ojenta (Buffalo), členem Ellsworth Jaeger Bradley Hurt z Woodview Council (Buffalo) Dr. Frederick Motton dříve sektretář National Woodcrafters League z New Yorku Thomas Kleis získal titul Velký Sagamor (o rok později dosáhnul titulu Orlí Sačem). Titul sagamora získaly Mrs. Frank Grove, hlavní Guide; Lucius Maltbie - Thunder Bird náčelník Red Trailers, Helen Bonnet, Mary Bonnet, Anna Van Demen a William Hansn

Osoah (Hamburg)

Sněm 12.6.1930 se konal v Hamburgu vedl Ellsworth Jaeger, zaštiťovala paní Harriet Grove

Charles Newman z Flying Eagles (Buffalo), Miss Mabel Powers Wahmedas (Chautauqua), Bert Wirtner Ojenta (Buffalo)

Beth Burdick zapalovala světla.

Sagamoři Ruth Burandt, Eleanor Grove, Hubert Bonnet, Frederick Bonnet, Norman Dart, Donald Galaway, John Burdick Lucius Maltbie získal jméno Thunder Bird


Mapa zachycuje lokality ve kterých se v letech 1905–1918 konaly sněmy, na kterých byly uděleny tituly (viz Seznam sagamorů a sachemů do r. 1918. Kromě toho jsou zde označena i další místa na která můžete v souvislosti s The Woodcraft League of America narazit do r. 1922
123 5th Avenue, New York
první byt Setonových v New Yorku
600 Lake Avenue, Greenwich
De Winton
461 4th Avenue, New York
sídlo redakce magazínu WOHELO v r. 1914 a zárověň sídlo CFG do r. 1917
11 West 34th Street, New York
sídlo WLA v r. 1915
512 5th Avenue, New York
byt Setonových 25.4.1916
608 Lake Avenue, Greenwich
Little Pequo
13 West 29th Avenue, New York
sídlo WLA v r. 1918
31 East 17th Street, New York
sídlo CFG minimálně od r. 1920 do r.1977 kdy se přesunulo do Kansas City
370 7th Avenue, New York
sídlo WLA v říjnu 1923 (i v září 1924)
110 West 34th Avenue, New York
sídlo WLA do roku 1928[1].
1043 Grand Central Terminal Building, New York
adresa WLA v letech 1929–34[2].
Santa Fé, New Mexico
adresa WLA od r. 1935

Přehled jmen spojených s WLA

Barnes[3]
Martin A. Anderson - Hoy z kmene Black Snake (Bridgeport)
Clifford Appleton - Airtalk z kmene Black Snake (Bridgeport)
Katherine Barry - Tamizena
Chandler Bates (*1895)
Lindell Theodore Bates (*1890)
Rose Baur - Washte
rodina Berresford
Virginia Berresford - Satinka (*1902) (starší sestra Richard Case Berresforda z Westchesteru)
Richard Case Berresford - Shanka-reela (*1907)
Thomas Birill
Alfred Blanke
Rosalie G. Bloodgood
rodina Bonnet
Hubert Bonnet
Frederick Bonnet
Helen Bonnet
Mary Bonnet
John Brabau z kmene Ojenta (Buffalo) (Ve skutečnosti Joseph Brabau)
rodina Brown
Eva Ingersoll Brown
Louise Brown - Owatanna
Robert Ingersoll Brown
rodina Burdick
Beth Burdick
John Burdick
Ruth Burandt
William J. Cody - Kaki-Nosit
Donald Colpitts
rodina Comly
Dorothea Comly - Wawataysee (*1901) též psáno Wah-wah-tay-see + její matka Mary Watson Bosler Comly (*1871) (dále viz Comly)
Ellen Compton - Cherokee Rose (*1896)
Frank Cotter
David V. Crockett
Ann Cross - Ila Akiktcehi (*1899)
Madeleine Dahlgreen
Norman Dart
Anna Van Demen
rodina Dudley
Cecile Dudley - Wapo (*1905)
Wade Dudley
Myrtle Eaton
Carl E. Ekstrand
Clyde Fisher
(manžel Henry J. Fisher)
Donald Galaway
John F. Grabau
Elionor M. Green
rodina Grove
Eleanor Grove kmen Osoah (Hamburg)
Harriet M. Grove, (manžel Frank Grove)
Lewis F. Hall - Migwanag kmen Black Snake (Bridgeport)
William Hansn
rodina Hayden
Faith Hayden
Ruth Hayden
(manžel A. Barton Hepburn)
rodina Hoisington
Elizabeth Folwell Hoisington (*1900) - Pah-hlee-oh + její matka Julia May Folwell Hoisington - Atma (*1874))
Edith Hoisington - Wabun-Annung (*1908)
Frederick Reed Hoisington
Frederick Reed Hoisington Jr.
William Folwell Hoisington
Hopkins - Lokatchon též psáno Lokachóne[4]
Blanche Ferry Hooker (manžel Elon Huntington Hooker)
J. Flavel Hubbard
Bradley Hurt z Woodview Council (Buffalo)
Angelina Chamberlin - Zint-ca-lazi (*1902)
Edwin Inglis z kmene Black Snake (Bridgeport)
Ellsworth Jaeger z kmene Ojenta (Buffalo)
Frances Judson
Vera Kerrigan
Thomas Kleis
May Field Lanier (manžel Charles D. Lanier)
Alexander P. Leverty z kmene Black Snake (Bridgeport)
Charley Lewis z kmene Black Snake (Bridgeport)
Andrew Lord
Charles Newman z kmene Flying Eagles
Lucius Maltbie - Thunder Bird náčelník kmene Red Trailers
Frederick Motton sekretář WLA po Phillipu D. Fagansovi
Nichols
John McCauley
(manžel MacDonald Sheridan)
Joseph Meyers
Willard Moore
Ned Milliken
Pauline Palmer - Ch´gee-gee-lohk-see[5] (*1900)
Tacy Parry - Ahowe (*1901)
Margaret Pease - Owaissa (*1899) + její matka Mrs. E. M. Pease – Mary Ball Pease (*1866)
Katherine Pierce
Mabel Powers z kmene Waheda (Chautauqua)
Prime
Miss Ross - Princess Galilohi
Caroline Ruutz-Rees
Percy Ryno
Frances Scratchley
Bernard Sexton - Grey Wolf
Dorothy Shick - Inkowa (*1894)
Alexander Sperry z kmene Black Snake (Bridgeport)
Ralph Sprague z kmene Black Snake (Bridgeport)
George Stadler z kmene Black Snake (Bridgeport)
Norman Stanhope z kmene Black Snake (Bridgeport)
Elizabeth Stargis - ve skutečnosti Elizabeth Hinkley Sturgis (*1904)
Emily M. Stevens
Carol Stryker
W. Trumbull Thomas
Frank Unwin z kmene Black Snake (Bridgeport)
George Mumford Watts
India Weallchli
Harvey C. Went - Ishka Chissakid z kmene Black Snake (Bridgeport)
George L. White
Bert Wirtner z kmene Ojenta (Buffalo)
Elizabeth Worden - Wanacasa

  1. Tuto adresu najdete v publikaci Enriched teaching of physical education in the high school z r. 1929 na straně 31, ale Charles J. Storey, ve své publikaci Guide to public recreation in New York City, která vyšla již o rok dříve (1928) uvádí již adresu WLA na Grand Central Terminal Building.
  2. Je uvedena v publikaci Harolda Diedricha Meyera z r. 1931 The school club program na straně [ https://hdl.handle.net/2027/uc1.$b303777?urlappend=%3Bseq=153 137]
  3. Společnost A.S.Barnes & company vydávala ve 30 letech Svitek. Že by?
  4. program Woodcrafterského večera WLA 26. 4. 1916 uvádí jméno Pauline Palmer Hopkins - Lokatchon, očividně někdo smotal dvě jména dohromady. Novinové články z října 1914 uvádějí obě příjmení samostatně (viz deník Elizabeth Hoisington).
  5. program Wabanaki School z 27. 5. 1916 uvádí informaci Pauline Palmer - Ch´gee-gee

Woodcraft Rangers

The Cahuenga Tribe (Los Angeles), Apikuni (Los Angeles), Apache (Los Angeles), The Freemont (Los Angeles) El Camino Real Tribe (Los Angeles), The Sequola (Los Angeles), The Tahamount (Los Angeles), The Blackfoot (Los Angeles), The Shoshone Tribe (Los Angeles)

Harry C. James, Elijah Tahamont, Dorothy Gish, Lillian Gish

Robert Ewing, Frank Gorham, Ralph Sprecher, David Cook, Tom Brem

Stewart Edward White, Enos A. Mills., Dr. A. H. Sutherland, Henry Herbert Knibbs]], James Willard Schultz, Walter V. Woehlke, Edward S. Curtis, Marah Ellis Ryan, JOhn Stephen McGroarty, Paul G. Redington, Charles Lincoln Edwards, Cleveland Moffett, Jesse L. Lasky, Daisy Canfield Danziger, John A. Commstock

Alvin C. Hamer, Bowen, Glenn

Harold L. Boynton, Wes H. Klusmann

Podkategorie

Zobrazuje se 13 podkategorií z celkového počtu 13 podkategorií v této kategorii.

A

C

E

N

P

S

Stránky v kategorii „WLA“

Zobrazuje se 99 stránek z celkového počtu 99 stránek v této kategorii.

Soubory v kategorii „WLA“

Zobrazuje se 48 souborů z celkového počtu 48 souborů v této kategorii.