Pokračování textu ze strany 142
… vyšly v roce 1935, z nedávné a současné doby je doložena jenom aktivita přírodovědce a spisovatele Eiji Fujiwary, který do japonštiny překládá Setonovy knihy, je autorem několika monografií a scénáře úspěšného filmu o Setonovi. Fujiwara, který je nyní členem poradního sboru Institutu E.T.Setona, však existenci woodcrafterského hnutí v Japonsku popírá.
O dalších zemích nám není nic známo. Co asi vedlo skauty z africké Ugandy, že přiměli svou národní poštu, aby v roce 1992 jako první na světě vydala známku na počest E.T.Setona? Či jaký ohlas bude mít osvěta Roberta Pendera, dalšího člena poradního sboru Institutu E.T.Setona, který žije v Argentině?
A konečně na závěr této kapitoly nelze se nezmínit o “diaspoře” českých woodcrafterů, které nepřízeň režimu donutila k emigraci do Kanady, Francie, Kostariky, na Nový Zéland…
