Uživatel:Szumiący Dąb/ Powstała Polska Liga Puszczańska!/cs

Z kapica.cz
GoogleTranslate Open by Google Translator
Na výše uvedený odkaz klikněte, pokud chcete obsah přeložit do aktuálně zvoleného jazyka rozhraní prostřednictvím automatického překladače. Překlad bude proveden z jazyka, ve kterém je napsán původní obsah stránky.
Překlad se vám otevře v nové záložce.
Upozorňujeme, že výsledek automatického překladu může být zavádějící!
Stránka byla naposledy editována 6.6.2025

<img src="https://disklessui.kapica.cz/wiki/images/8/87/plp-logo.svg" width="15%" resource="./File:plp-logo.svg" style="float: right; margin: 15px 0px 15px 15px;" alt="Odznak, který používá Polska Liga Puszczańska (Polská liga lesní moudrosti - The Woodcraft League of Poland)" title="Odznak, který používá Polska Liga Puszczańska (Polská liga lesní moudrosti - The Woodcraft League of Poland)"> Píšeme novou kapitolu polského woodcrafterského hnutí – Polská Liga Lesní moudrosti (Polska Liga Puszczańska) byla založena!

Polska Liga Puszczańska, česky Polská liga lesní moudrosti (The Woodcraft League of Poland) byla úředně zaregistrována 7. března 2025. Tím se začala psát nová kapitola v historie polského woodcraftu, neboť – ač se to může zdát někomu neuvěřitelné – PLP je první polskou organizací, co se hlásí k woodcraftu, v tom smyslu, jak ho chápal a propagoval Ernest Thompson Seton.

Dlouhá historie polského woodcraftu (puščaňstva)

<img src="https://disklessui.kapica.cz/wiki/images/b/bd/wolne_harcerstwo-logo.svg" width="15%" resource="./File:wolne_harcerstwo-logo.svg" style="float: left; margin: 15px 15px 15px 0px;" alt="Symbol Wolnego Harcerstwa" title="Symbol Wolnego Harcerstwa"> Historie polského woodcraftu je přitom velmi dlouhá. První informace o Setonově výchovné metodě se k nám dostaly téměř ve stejnou dobu, jako zprávy o Baden-Powellově skautingu. Poměrně obšírně se o něm rozepsal Bronisław Bouffałł, ve své knize „Indianismus ve výchově” Boy Scouts. Indyanizm w wychowaniu, 1912 (kniha).[1] Do středu pozornosti se však dostal až po první světové válce, během krize v rámci skautingu[2] kdy harceři, v debatách o budoucím směřování své organizace hledali „nové horizonty” za kterými by mohli jít. Chtěli vytvořit ideální prostředí pro výchovu mladých harcerů a proto chtěli nahradit Baden-Powellovo „hraní na vojáky” woodcraftem. Klíčový vliv na budování polské verze skautingu[3] měly tehdy vycházející časopisy v čele s krakovským časopisem „Płomienie”. Velký ohlas měl také román z roku 1920 „Léto lesních lidí” (viz Lato leśnych ludzi), z pera Marie Rodziewiczówny. Až konečně, na základě návrhu Adama Ciołkosze, někdejšího zástupce Andrzeje Małkowského[4] v Zakopaném, vzniklo Wolne harcerstwo – volné hnutí sdružující vůdce družin ZHP, které se hlásilo k woodcraftu, tak jako Woodcraft Indians v USA, Kibbo Kift ve Velké Británii, Svaz nových německých skautů v Německu a Liga lesní moudrosti v Československu. A Ciołkosz, také začal jako první překládat anglický výraz „woodcraft” do polštiny jako „puszczaństwo”.[5]

A i když tenhle pokus o integraci myšlenek Černého vlka do hlavního ideového proudu Związku Harcerstwa Polskiego nevyšel, přeci jenom se harcerstwo pod jeho vlivem začalo měnit a používat některé elementy převzaté z woodcraftu. Začaly vznikat Kruhy woodcrafterských rodů (např. dodnes! existující Kruh Černého dubu – zdravíme vás tímto, sestry a bratři!), ve kterých se sdružili ti nejzapálenější z řad stoupenců skautské idey v Polsku. A od roku 1924 se začaly u jezera Wigry konat kurzy inspirované woodcraftem, kde sbírali zkušenosti instruktoři z Varšavské a Mazowiecké oblasti. Účastníci těchto kurzů účastníci nepořádali žádná pořadová cvičení. Jejich skautské hodnosti tam nehrály roli a nenosili ani skautské stejnokroje. A určitě stojí za zmínku, že se zdravili zvednutím pravé ruky do výšky hlavy, se třemi prsty sevřenými v dlani a palcem s malíčkem zdviženými vzhůru – symbolem Setonova woodcraftu! Od roku 1932 začal skautský měsíčník „Harcmistrz“ (čes. „Vůdce”) zveřejňovat registr lesních jmen a pokračoval v tom, až do roku 1939.[6] Roku 1935 se konal ve Spale Jubilejní slet polských harcerů, na kterém se objevila brožura s názvem „Próby Wodzów” (čes. „Vůdcovské zkoušky”), se symbolem lesní moudrosti na obálce, kterou napsal a vydal pro účastníky sletu Leopold Ungeheuer.

Politické změny po 2. sv. válce ale další rozvoj woodcrafterské idey překazily. A harceská organizace se stále více a více podobala pionýrské organizaci dle sovětského modelu a metody, které byly typické pro harcery nahrazovaly metody převzaté od Všesvazové pionýrské organizace SSSR V. I. Lenina.

<img src="https://disklessui.kapica.cz/wiki/images/7/7e/watra-logo.svg" width="15%" resource="./File:watra-logo.svg" style="float: right; margin: 15px 0px 15px 15px;" alt="Symbol kmene Watra (Wrocław)" title="Symbol kmene Watra (Wrocław)"> Ale idea woodcraftu, byť skomírala, neuhasla. Znovu se rozhořela v 60. letech, kdy se ve Wrocłavi, bývalé Breslau, objevila harcerská družina, ze které časem vznikl Kmen lesních harcerů „Watra” (1965). Vedl ji Tadeusz Wyrwalski, který se dostal k časopisu „Der Weisse Ritter”, který před válkou vydával Svaz německých nových skautů, ve kterém byly články o kmenové výchově chlapců z pera Johna Hargravea, jimiž se nechal inspirovat.[7] V roce 1986 se rodí Harcerski Ruch Ochrany Środowiska im. Św. Franciszka z Asyżu (Skautské hnutí ochrany přírody sv. Františka z Assisi), založený Dariuszem Morsztynem, a poté Republika Ściborska – výjimečné místo zcela v duchu lesní moudrosti a Muzeum Ruchu Puszczańskiego (Muzeum woodcrafterského hnutí) – srdečně Tě zdravím, Běžící Vlku. V roce 1990 Milan Klimánek – Wayseeker zakládá v Katovicích první polské nakladatelství, které vydává knihy s tématikou lesní moudrosti – Biblioteka Walden. Všechny tyto aktivity, i když nekoordinované a lokální, přispívaly k další propagaci woodcrafterské idey v polském skautingu, ale působily i na lidi bez vazby na skauting.

Je ale třeba mít na paměti, že zatímco světový skauting se rozvíjel pod vlivem woodcraftu, do Polska přišel woodcraft až po skautingu a rozvíjel se jako součást skautské činnosti. I proto je lesní moudrost ve skautských lesních oddílech nebo instruktorských kruzích pojímána pouze jako součástí metodiky, zahrnující zálesáctví, rozvíjení vztahu k přírodě a některé obřadní prvky. Jde tedy o inspiraci woodcraftem, ne o woodcraft jako takový.

Těžká cesta k polské Lize

První pokusy o vytvoření polské woodcrafterské organizace jsme podnikli na začátku 90. let 20. století. Iniciátorem rozhovorů a spojovacím článkem mezi různými skupinkami rozesetými po celém Polsku byl Milan Klimánek. Pamatuji si náš dlouhý rozhovor v jeho bytě na ulici Różana v Katovicích, během kterého jsme plánovali nový spolek. Tehdy se nám zdálo, že cíl je na dosah ruky. Bohužel motivace vyprchala a Wayseekrova smrt v roce 2006 na další roky zastavila proces budování polského woodcraftu. I když ne tak docela. Stále se konaly Sněmy, iniciované v roce 2000 Rafałem Łozińským a konané ve spolupráci s Kamilem Makosem a Adamem Pyjorem. V roce 2000 se sněm konal v Hnězdně během Sletu ZHP, v roce 2001 v Kladské Bystřici (Bystrzyca Kłodzka), v roce 2004 u jezera Narie, v roce 2007 u města Kielce během Sletu ZHP, v roce 2008 v Mińsku Mazowieckém, v roce 2009 u jezera Narie a v roce 2017 v Kostancině-Jeziorné.

Ale opravdový zvrat nastal 15 září 2022, kdy skupina nadšenců a svým způsobem sirotků po Milanu Klimánkovi (Rafał Łoziński, Karol Stryjeński, Robert St. Bokacki) během konference v městečku Konstancin-Jeziorna dala vzniknout uskupení s názvem Wielka Rada Orlich Piór. Už tehdy jsme věřili, že WROP bude základem pro budoucí polskou woodcrafterskou organizaci.

Co je Polska Liga Puszczańska?

4. prosince 2023, také v Konstancině-Jeziorné, vznikla platforma pro spolupráci woodcrafterů aktivních v rámci organizace Związek Harcerstwa Polskiego: programově-metodická skupina s názvem Liga Leśnego Harcerstwa (Liga lesního skautingu) a 6. ledna 2024 ve Varšavě – Polska Liga Puszczańska (Polská liga lesní moudrosti), zaregistrovaná obvodním soudem ve Varšavě 7. března 2025 Založilo ji 12 osob: Joanna Karczewska, Julia Kotecka, Jerzy Głuchy, Adam Pyjor, Jacek Sadowski, Kamil Makos, Antoni Janeczek, Rafał Łoziński, Michał Fleran, Karol Stryjeński, Krzysztof Bajerski a Robert St. Bokacki. Zapisuji tato jména pro uchování v paměti pro příští generace!

Naším posláním je umožnit polským woodcrafterům kráčet cestou Čtyřnásobného ohně – sebezdokonalování podle systému Černého vlka. Chceme v Polsku propagovat lesní moudrost v souladu s Devíti hlavními zásadami woodcraftu.

Polska Liga Puszczańska je platformou pro spolupráci polských woodcrafterů. Chceme ve společném úsilí propojit všechny, kterým je blízká Setonova myšlenka woodcraftu jako myšlenkového hnutí, které propaguje výchovu lidí každého věku prostřednictvím aktivního trávení volného času v lůně přírody podle zákona Čtyřnásobného ohně a systému Orlích per.

Składamy hołd wszystkim braciom i siostrom, którzy przez ostatnie sto dwadzieścia lat krzewili w Polsce puszczaństwo: Bronisłąwowi Bouffałłowi, Adamowi Ciołkoszowi, Leopoldowi Ungeheuerowi, Wigierczykom, Tadeuszowi Wyrwalskiemu, Milanowi KlimankowiWayseekerowi”, kręgom puszczańskim, Dariuszowi Morsztynowi „Biegnącemu Wilkowi” i jego Harcerskiemu Ruchowi Ochrony Środowiska im. Św. Franciszka z Asyżu oraz wszystkim nieznanym nam z imienia i nazwiska ludziom, dzięki którym idee puszczaństwa przetrwały w pamięci i teraz mogą zapłonąć nowym, jasnym blaskiem.

Děkujeme také sestrám a bratrům z české i slovenské Ligy lesní moudrosti (zdravíme vás, sestry a bratři!), kteří nás vytrvale podporovali v těžkostech spojených se založením Ligy. Polská liga lesní moudrosti se stala skutečností. Zveme do ní všechny, komu jsou blízké ideály Ernesta Thompsona Setona – rekreace v přímém kontaktu s divokou přírodou. Skautky i skauty ze všech organizací, stejně jako lidi bez vazby na skauting, bushcraftery, táborníky i trampy. Věříme totiž, že výchova člověka silného tělem i duchem nejlépe funguje v táborových podmínkách.

Vytvořme společně organizaci svých snů! Zveme všechny zájemce ke spolupráci!

S modrou oblohou!

Robert St. Bokacki, Šeptající dub


  1. Bronisław Bouffałł byl právník, který velmi pečlivě všechny dostupné materiály prostudoval. Ale byl to sám Seton, kdo ho uvedl v omyl, tím jak zdůrazňoval, že Baden-Powell jen rozvinul jeho myšlenku. Bouffałł měl k dispozici pouze Setonův svitek z r. 1904, který mu zřejmě opatřil někdo v Anglii. Ten ještě neobsahoval informaci, že woodcraft je pro všechny od 4 do 94 let. Byl to jen návod pro chlapce, jak si mají založit kmen a hrát na indiány, kdežto Baden-Powell psal pro adolescenty. Bouffałł nevěděl, že Baden-Powella inspiroval Setonův svitek z roku 1906.
  2. Příčin krize skautského hnutí po 1. světové válce bylo víc, ale v případě harcerské organizace bylo minimálně o jednu více, protože klíčovým horizontem předválečného hnutí harcerů byla obnova Polské státnosti, ke které došlo 11.11.1918 (Poznamenal Keny)
  3. Harcerstwo, nikdy nebylo kopií Baden-Powellova skautingu, jehož středobodem bylo posilování loajality poddaných vůči panovníkovi britského impéria. Předválečné harcerstwo mělo připravit polské chlapce i dívky k boji za nezávislost, proto mu byly velice blízké paramilitární výchovné metody skautingu. Ale bratrovražedné boje 1. světové války, kdy proti sobě stanuli se zbraní v ruce i harceři, vedly k revizi tohoto přístupu. (Poznamenal Keny)
  4. Andrzej Małkowski, který založil první polskou skautskou družinu a přišel s polským synonymem harcerstwo, patřil mezi průkopníky skautingu v Polsku (Poznamenal Keny)
  5. Pusczaństwo, je moudrost národů obývajících odlehlý, řídce osídlený „hvozd“ (v polštině „puscza“).
  6. Na samém konci letních prázdnin, 1. září 1939 bylo Polsko napadeno od západu hitlerovským Německem a o dva týdny později i Sovětským svazem, který zabral východní část Polska, až po řeku Bug, která pak tvořila jeho západní hranici až do neděle 22. června 1941, kdy Německo zaútočilo na svého dosavadního spojence, aby zničila jeho armádu připravenou využít německého oslabení kdyby se němci pokusili o invazi do Anglie. (Poznamenal Keny)
  7. Více informací naleznete v článku Tadeáš Wyrwalský, zakladatel woodcrafterského hnutí ve Vratislavi