Uživatel:Szumiący Dąb/ Powstała Polska Liga Puszczańska!/cs

Z kapica.cz
Verze z 1. 6. 2025, 08:26, kterou vytvořil FuzzyBot (diskuse | příspěvky) (Stránka aktualizována, aby odpovídala nové verzi zdrojové stránky)
GoogleTranslate Open by Google Translator
Na výše uvedený odkaz klikněte, pokud chcete obsah přeložit do aktuálně zvoleného jazyka rozhraní prostřednictvím automatického překladače. Překlad bude proveden z jazyka, ve kterém je napsán původní obsah stránky.
Překlad se vám otevře v nové záložce.
Upozorňujeme, že výsledek automatického překladu může být zavádějící!
Stránka byla naposledy editována 6.6.2025

<img src="https://disklessui.kapica.cz/wiki/images/8/87/plp-logo.svg" width="15%" resource="./File:plp-logo.svg" style="float: right; margin: 15px 0px 15px 15px;" alt="Odznak, který používá Polska Liga Puszczańska (Polská liga lesní moudrosti - The Woodcraft League of Poland)" title="Odznak, který používá Polska Liga Puszczańska (Polská liga lesní moudrosti - The Woodcraft League of Poland)"> Píšeme novou kapitolu polského woodcrafterského hnutí – byla založena Polska Liga Puszczańska!

7. března 2025 byla úředně zaregistrována pod názvem Polska Liga Puszczańska polská liga lesní moudrosti (The Woodcraft League of Poland). Tím se začíná psát nová kapitola v historii polského woodcraftu, neboť – ač se to může zdát neuvěřitelné – PLP je první polskou organizací, která se inspiruje woodcraftem, v tom smyslu jak ho chápal a propagoval Ernest Thompson Seton.

Dlouhá historie polského woodcraftu (puščaňstva)

<img src="https://disklessui.kapica.cz/wiki/images/b/bd/wolne_harcerstwo-logo.svg" width="15%" resource="./File:wolne_harcerstwo-logo.svg" style="float: left; margin: 15px 15px 15px 0px;" alt="Symbol Wolnego Harcerstwa" title="Symbol Wolnego Harcerstwa"> Historie polského woodcraftu je velmi dlouhá. Téměř současně se skautskou myšlenkou Roberta Baden-Powella přišly do naší země zvěsti o Setonově systému. Velmi obšírně ho popsal Bronisław Bouffałł ve své knize „Boy Scouts. Indyanizm w wychowaniu” (Indianismus ve výchově) z roku 1912. o první světové válce, v době krize skautingu a pátrání po „nových obzorech” se lesní moudrost ocitla ve středu úvah o budoucnosti. Měla nahradit „hraní na vojáky” a stát se ideální výchovným prostředím pro harcerstwo (polské označení skautingu – pozn. překl.). Klíčový vliv na utváření se modelu polského modelu skautingu měly tehdy vycházející časopisy v čele s krakovským časopisem „Płomienie”. Velký ohlas měl také román Marie Rodziewiczówny z roku 1920 „Lato leśnych ludzi” (Léto lesních lidí). Nakonec pod vlivem Adama Ciołkosze, někdejšího zástupce Andrzeje Małkowského (jeden ze zakladatelů skautingu v Polsku - pozn. překl.) v oddíle v Zakopaném, vzniklo hnutí Wolne harcerstwo - hnutí instruktorů a instruktorek ZHP, které vycházelo z amerického (Woodcraft Indians), britského (Kibbo Kift), německého (Svaz nových německých skautů) a československého (Liga lesní moudrosti) woodcraftu. Právě Ciołkoszovi vděčíme za polský ekvivalent slova woodcraft, tedy puszczaństwo.

A přestože pokusy o zavedení nápadů Černého vlka do hlavního proudu Związku Harcerstwa Polskiego se nepovedly, harcerstwo se začalo měnit a přijímat myšlenky převzaté z woodcraftu.

Vznikají Kruhy woodcrafterských rodů (např. Kruh Černého dubu, který existuje dodnes! – zdravíme vás, sestry a bratři!), ve kterých se sdružili ti nejzapálenější z řad stoupenců skautské idey v Polsku. Od roku 1924 se začínají u jezera Wigry konat instruktorské kurzy Varšavské a Mazowiecké oblasti, inspirované woodcraftem.

W 1924 roku ruszają kursy instruktorskie Chorągwi Warszawskiej i Mazowieckiej nad Wigrami, inspirowane puszczaństwem. Účastníci těchto kurzů účastníci nepořádali žádná pořadová cvičení. Jejich skautské hodnosti tam nehrály roli a nenosili ani skautské stejnokroje. A určitě stojí za zmínku, že se zdravili zvednutím pravé ruky do výšky hlavy, se třemi prsty sevřenými v dlani a palcem s malíčkem zdviženými vzhůru – symbolem Setonova woodcraftu! Od roku 1932 začal skautský měsíčník „Harcmistrz“ (čes. „Vůdce”) zveřejňovat registr lesních jmen a pokračoval v tom, až do roku 1939.[1] A roku 1935, u příležitosti Jubilejního sletu polských harcerů, vydal Leopold Ungeheuer knihu s názvem „Próby Wodzów” (čes. „Vůdcovské zkoušky”), která měla symbol lesní moudrosti na obálce.

Politické změny po 2. sv. válce ale další rozvoj woodcrafterské idey překazily. Harceři byl čím dál víc nuceni vyvíjet činnost dle sovětského pionýrského vzoru – tradiční skautské metody výchovy byly postupně nahrazovány metodami převzatými od Všesvazové pionýrské organizace SSSR pojmenované po V. Leninovi.

<img src="https://disklessui.kapica.cz/wiki/images/7/7e/watra-logo.svg" width="15%" resource="./File:watra-logo.svg" style="float: right; margin: 15px 0px 15px 15px;" alt="Symbol kmene Watra (Wrocław)" title="Symbol kmene Watra (Wrocław)"> Ale mimo to idea puszczaństwa nie zgasła całkiem. W latach 60-tych odradza się we Wrocławiu, gdzie powstaje najpierw drużyna a potem Szczep Harcerzy Leśnych „Watra” (1965). Tadeusz Wyrwalski, inspirowany przedwojennymi pismami Związku Nowych Skautów Niemieckich (Der Weisse Ritter) tworzy autorski system plemienny (szczepowy) oparty na pomysłach Johna Hargrave’a.[2] V roce 1986 se rodí Harcerski Ruch Ochrany Środowiska im. Św. Franciszka z Asyżu (Skautské hnutí ochrany přírody sv. Františka z Assisi), založený Dariuszem Morsztynem, a poté Republika Ściborska – výjimečné místo zcela v duchu lesní moudrosti a Muzeum Ruchu Puszczańskiego (Muzeum woodcrafterského hnutí) – srdečně Tě zdravím, Běžící Vlku. V roce 1990 Milan Klimánek – Wayseeker zakládá v Katovicích první polské nakladatelství, které vydává knihy s tématikou lesní moudrosti – Biblioteka Walden. Všechny tyto aktivity, i když nekoordinované a lokální, přispívaly k další propagaci woodcrafterské idey v polském skautingu, ale působily i na lidi bez vazby na skauting.

Je ale třeba mít na paměti, že zatímco světový skauting se rozvíjel pod vlivem woodcraftu, do Polska přišel woodcraft až po skautingu a rozvíjel se jako součást skautské činnosti. I proto je lesní moudrost ve skautských lesních oddílech nebo instruktorských kruzích pojímána pouze jako součástí metodiky, zahrnující zálesáctví, rozvíjení vztahu k přírodě a některé obřadní prvky. Jde tedy o inspiraci woodcraftem, ne o woodcraft jako takový.

Těžká cesta k polské Lize

První pokusy o vytvoření polské woodcrafterské organizace jsme podnikli na začátku 90. let 20. století. Iniciátorem rozhovorů a spojovacím článkem mezi různými skupinkami rozesetými po celém Polsku byl Milan Klimánek. Pamatuji si náš dlouhý rozhovor v jeho bytě na ulici Różana v Katovicích, během kterého jsme plánovali nový spolek. Tehdy se nám zdálo, že cíl je na dosah ruky. Bohužel motivace vyprchala a Wayseekrova smrt v roce 2006 na další roky zastavila proces budování polského woodcraftu. I když ne tak docela. Stále se konaly Sněmy, iniciované v roce 2000 Rafałem Łozińským a konané ve spolupráci s Kamilem Makosem a Adamem Pyjorem. V roce 2000 se sněm konal v Hnězdně během Sletu ZHP, v roce 2001 v Kladské Bystřici (Bystrzyca Kłodzka), v roce 2004 u jezera Narie, v roce 2007 u města Kielce během Sletu ZHP, v roce 2008 v Mińsku Mazowieckém, v roce 2009 u jezera Narie a v roce 2017 v Kostancině-Jeziorné.

Ale opravdový zvrat nastal 15 září 2022, kdy skupina nadšenců a svým způsobem sirotků po Milanu Klimánkovi (Rafał Łoziński, Karol Stryjeński, Robert St. Bokacki) během konference v městečku Konstancin-Jeziorna dala vzniknout uskupení s názvem Wielka Rada Orlich Piór. Už tehdy jsme věřili, že WROP bude základem pro budoucí polskou woodcrafterskou organizaci.

Co je Polska Liga Puszczańska?

4. prosince 2023, také v Konstancině-Jeziorné, vznikla platforma pro spolupráci woodcrafterů aktivních v rámci organizace Związek Harcerstwa Polskiego: programově-metodická skupina s názvem Liga Leśnego Harcerstwa (Liga lesního skautingu) a 6. ledna 2024 ve Varšavě – Polska Liga Puszczańska (Polská liga lesní moudrosti), zaregistrovaná obvodním soudem ve Varšavě 7. března 2025 Založilo ji 12 osob: Joanna Karczewska, Julia Kotecka, Jerzy Głuchy, Adam Pyjor, Jacek Sadowski, Kamil Makos, Antoni Janeczek, Rafał Łoziński, Michał Fleran, Karol Stryjeński, Krzysztof Bajerski a Robert St. Bokacki. Zapisuji tato jména pro uchování v paměti pro příští generace!

Naším posláním je umožnit polským woodcrafterům kráčet cestou Čtyřnásobného ohně – sebezdokonalování podle systému Černého vlka. Chceme v Polsku propagovat lesní moudrost v souladu s Devíti hlavními zásadami woodcraftu.

Polska Liga Puszczańska je platformou pro spolupráci polských woodcrafterů. Chceme ve společném úsilí propojit všechny, kterým je blízká Setonova myšlenka woodcraftu jako myšlenkového hnutí, které propaguje výchovu lidí každého věku prostřednictvím aktivního trávení volného času v lůně přírody podle zákona Čtyřnásobného ohně a systému Orlích per.

Składamy hołd wszystkim braciom i siostrom, którzy przez ostatnie sto dwadzieścia lat krzewili w Polsce puszczaństwo: Bronisłąwowi Bouffałłowi, Adamowi Ciołkoszowi, Leopoldowi Ungeheuerowi, Wigierczykom, Tadeuszowi Wyrwalskiemu, Milanowi KlimankowiWayseekerowi”, kręgom puszczańskim, Dariuszowi Morsztynowi „Biegnącemu Wilkowi” i jego Harcerskiemu Ruchowi Ochrony Środowiska im. Św. Franciszka z Asyżu oraz wszystkim nieznanym nam z imienia i nazwiska ludziom, dzięki którym idee puszczaństwa przetrwały w pamięci i teraz mogą zapłonąć nowym, jasnym blaskiem.

Děkujeme také sestrám a bratrům z české i slovenské Ligy lesní moudrosti (zdravíme vás, sestry a bratři!), kteří nás vytrvale podporovali v těžkostech spojených se založením Ligy. Polská liga lesní moudrosti se stala skutečností. Zveme do ní všechny, komu jsou blízké ideály Ernesta Thompsona Setona – rekreace v přímém kontaktu s divokou přírodou. Skautky i skauty ze všech organizací, stejně jako lidi bez vazby na skauting, bushcraftery, táborníky i trampy. Věříme totiž, že výchova člověka silného tělem i duchem nejlépe funguje v táborových podmínkách.

Vytvořme společně organizaci svých snů! Zveme všechny zájemce ke spolupráci!

S modrou oblohou!

Robert St. Bokacki, Šeptající dub


  1. Na samém konci letních prázdnin, 1. září 1939 bylo Polsko napadeno od západu hitlerovským Německem a o dva týdny později i Sovětským svazem, který zabral východní část Polska, až po řeku Bug, která pak tvořila jeho západní hranici až do neděle 22. června 1941, kdy Německo zaútočilo na svého dosavadního spojence, aby zničila jeho armádu připravenou využít německého oslabení kdyby se němci pokusili o invazi do Anglie. (Poznamenal Keny)