Uživatel:Szumiący Dąb/ Powstała Polska Liga Puszczańska!/cs
<img src="https://disklessui.kapica.cz/wiki/images/8/87/plp-logo.svg" width="15%" resource="./File:plp-logo.svg" style="float: right; margin: 15px 0px 15px 15px;" alt="Odznak Polské ligy lesní moudrosti (Polska Liga Puszczańska)" title="Odznak Polské ligy lesní moudrosti (Polska Liga Puszczańska)"> Píšeme novou kapitolu, byla založena Polská liga lesní moudrosti – Polska Liga Puszczańska!
7. března 2025 byla úředně zaregistrována Polská liga lesní moudrosti – Polska Liga Puszczańska (The Woodcraft League of Poland). Tím se začíná psát nová kapitola v historii polského woodcraftu, neboť – ač se to může zdát neuvěřitelné – PLP je první polská organizace, která navazuje na ideu woodcraftu, tak jak jí chápal a propagoval Ernest Thompson Seton.
Dlouhá historie polské lesní moudrosti
<img src="https://disklessui.kapica.cz/wiki/images/b/bd/wolne_harcerstwo-logo.svg" width="15%" resource="./File:wolne_harcerstwo-logo.svg" style="float: left; margin: 15px 15px 15px 0px;" alt="Znak Wolnego Harcerstwa" title="Znak Wolnego Harcerstwa"> Historie polského woodcraftu je velmi dlouhá. Téměř současně se skautskou myšlenkou Roberta Baden-Powella přišly do naší země zvěsti o Setonově systému. Velmi obšírně ho popsal Bronisław Bouffałł ve své knize „Boy Scouts. Indyanizm w wychowaniu” (Indianismus ve výchově) z roku 1912. o první světové válce, v době krize skautingu a pátrání po „nových obzorech” se lesní moudrost ocitla ve středu úvah o budoucnosti. Měla nahradit „hraní na vojáky” a stát se ideální výchovným prostředím pro harcerstwo (polské označení skautingu – pozn. překl.). Klíčový vliv na utváření se modelu polského modelu skautingu měly tehdy vycházející časopisy v čele s krakovským časopisem „Płomienie”. Velký ohlas měl také román Marie Rodziewiczówny z roku 1920 „Lato leśnych ludzi” (Léto lesních lidí). Nakonec pod vlivem Adama Ciołkosze, někdejšího zástupce Andrzeje Małkowského (jeden ze zakladatelů skautingu v Polsku - pozn. překl.) v oddíle v Zakopaném, vzniklo hnutí Wolne harcerstwo - hnutí instruktorů a instruktorek ZHP, které vycházelo z amerického (Woodcraft Indians), britského (Kibbo Kift), německého (Svaz nových německých skautů) a československého (Liga lesní moudrosti) woodcraftu. Právě Ciołkoszovi vděčíme za polský ekvivalent slova woodcraft, tedy puszczaństwo.
A přestože pokusy o zavedení nápadů Černého vlka do hlavního proudu Związku Harcerstwa Polskiego se nepovedly, harcerstwo se začalo měnit a přijímat myšlenky převzaté z woodcraftu.
Powstają Kręgi Rodziny Puszczańskiej (Krąg Czarnego Dębu działa do dziś! – pozdrawiamy Was, Siostry i Bracia!) skupiające najtęższe głowy polskiej myśli skautowej. W 1924 roku ruszają kursy instruktorskie Chorągwi Warszawskiej i Mazowieckiej nad Wigrami, inspirowane puszczaństwem.
Warto wspomnieć, że członkowie obozów wigierskich nie używali mundurów ani stopni, całkowicie zrezygnowali z musztry, pozdrawiali się podnosząc na wysokość głowy prawą rękę ze złożonymi do wnętrza dłoni trzema środkowymi palcami i wyciągniętymi do góry kciukiem i małym palcem – znakiem woodcraftu Setona! W 1932 roku miesięcznik „Harcmistrz” rozpoczyna prowadzenie rejestru mian puszczańskich i kontynuuje go aż do 1939 roku. W 1935 roku, specjalnie na Jubileuszowy Zlot Harcerstwa Polskiego w Spale, Leopold Ungeheuer wydaje książkę pt. „Próby Wodzów” z tarczą woodcraftu na okładce.
Po II wojnie światowej zmiany polityczne uniemożliwiły rozwój puszczaństwa. Harcerstwo coraz silniej było poddawane pionieryzacji – wzory tradycyjne dla harcerstwa były stopniowo wypierane przez te zaczerpnięte z Wszechzwiązkowej Organizacji Pionierskiej ZSRR im. W. Lenina.
<img src="https://disklessui.kapica.cz/wiki/images/7/7e/watra-logo.svg" width="15%" resource="./File:watra-logo.svg" style="float: right; margin: 15px 0px 15px 15px;" alt="" title=""> Ale mimo to idea puszczaństwa nie zgasła całkiem. W latach 60-tych odradza się we Wrocławiu, gdzie powstaje najpierw drużyna a potem Szczep Harcerzy Leśnych „Watra” (1965). Tadeusz Wyrwalski, inspirowany przedwojennymi pismami Związku Nowych Skautów Niemieckich (Der Weisse Ritter) tworzy autorski system plemienny (szczepowy) oparty na pomysłach Johna Hargrave’a.[1] V roce 1986 se rodí Harcerski Ruch Ochrany Środowiska im. Św. Franciszka z Asyżu (Skautské hnutí ochrany přírody sv. Františka z Assisi), založený Dariuszem Morsztynem, a poté Republika Ściborska – výjimečné místo zcela v duchu lesní moudrosti a Muzeum Ruchu Puszczańskiego (Muzeum woodcrafterského hnutí) – srdečně Tě zdravím, Běžící Vlku. V roce 1990 Milan Klimánek – Wayseeker zakládá v Katovicích první polské nakladatelství, které vydává knihy s tématikou lesní moudrosti – Biblioteka Walden. Všechny tyto aktivity, i když nekoordinované a lokální, přispívaly k další propagaci woodcrafterské idey v polském skautingu, ale působily i na lidi bez vazby na skauting.
Je ale třeba mít na paměti, že zatímco světový skauting se rozvíjel pod vlivem woodcraftu, do Polska přišel woodcraft až po skautingu a rozvíjel se jako součást skautské činnosti. I proto je lesní moudrost ve skautských lesních oddílech nebo instruktorských kruzích pojímána pouze jako součástí metodiky, zahrnující zálesáctví, rozvíjení vztahu k přírodě a některé obřadní prvky. Jde tedy o inspiraci woodcraftem, ne o woodcraft jako takový.
Těžká cesta k polské Lize
Pierwsze próby stworzenia polskiej organizacji woodcrafterskiej podjęliśmy na początku lat 90-tych XX w. Inicjatorem rozmów i zwornikiem rozsianych po całej Polsce środowisk był Milan Klimanek. Pamiętam naszą długą rozmowę w jego mieszkaniu na Różanej w Katowicach, podczas której projektowaliśmy nowe stowarzyszenie. Tehdy se nám zdálo, že cíl je na dosah ruky. Bohužel motivace vyprchala a Wayseekrova smrt v roce 2006 na další roky zastavila proces budování polského woodcraftu. I když ne tak docela. Stále se konaly Sněmy, iniciované v roce 2000 Rafałem Łozińským a konané ve spolupráci s Kamilem Makosem a Adamem Pyjorem. V roce 2000 se sněm konal v Hnězdně během Sletu ZHP, v roce 2001 v Kladské Bystřici (Bystrzyca Kłodzka), v roce 2004 u jezera Narie, v roce 2007 u města Kielce během Sletu ZHP, v roce 2008 v Mińsku Mazowieckém, v roce 2009 u jezera Narie a v roce 2017 v Kostancině-Jeziorné.
Ale opravdový zvrat nastal 15 září 2022, kdy skupina nadšenců a svým způsobem sirotků po Milanu Klimánkovi (Rafał Łoziński, Karol Stryjeński, Robert St. Bokacki) během konference v městečku Konstancin-Jeziorna dala vzniknout uskupení s názvem Wielka Rada Orlich Piór. Už tehdy jsme věřili, že WROP bude základem pro budoucí polskou woodcrafterskou organizaci.
Co je Polska Liga Puszczańska?
4. prosince 2023, také v Konstancině-Jeziorné, vznikla platforma pro spolupráci woodcrafterů aktivních v rámci organizace Związek Harcerstwa Polskiego: programově-metodická skupina s názvem Liga Leśnego Harcerstwa (Liga lesního skautingu) a 6. ledna 2024 ve Varšavě – Polska Liga Puszczańska (Polská liga lesní moudrosti), zaregistrovaná obvodním soudem ve Varšavě 7. března 2025 Založilo ji 12 osob: Joanna Karczewska, Julia Kotecka, Jerzy Głuchy, Adam Pyjor, Jacek Sadowski, Kamil Makos, Antoni Janeczek, Rafał Łoziński, Michał Fleran, Karol Stryjeński, Krzysztof Bajerski a Robert St. Bokacki. Zapisuji tato jména pro uchování v paměti pro příští generace!
Naším posláním je umožnit polským woodcrafterům kráčet cestou Čtyřnásobného ohně – sebezdokonalování podle systému Černého vlka. Chceme v Polsku propagovat lesní moudrost v souladu s Devíti hlavními zásadami woodcraftu.
Polska Liga Puszczańska jest płaszczyzną współpracy dla polskich puszczan. Chcemy połączyć we wspólnym wysiłku wszystkich, dla których bliska jest idea Ernesta Thompsona Setona – puszczaństwa (ang. woodcraft) jako ruchu ideowego postulującego wychowanie człowieka w każdym wieku poprzez czynny wypoczynek na łonie natury według Reguły Czterokrotnego Ognia i systemu Orlich Piór.
Składamy hołd wszystkim braciom i siostrom, którzy przez ostatnie sto dwadzieścia lat krzewili w Polsce puszczaństwo: Bronisłąwowi Bouffałłowi, Adamowi Ciołkoszowi, Leopoldowi Ungeheuerowi, Wigierczykom, Tadeuszowi Wyrwalskiemu, Milanowi Klimankowi „Wayseekerowi”, kręgom puszczańskim, Dariuszowi Morsztynowi „Biegnącemu Wilkowi” i jego Harcerskiemu Ruchowi Ochrony Środowiska im. Św. Franciszka z Asyżu oraz wszystkim nieznanym nam z imienia i nazwiska ludziom, dzięki którym idee puszczaństwa przetrwały w pamięci i teraz mogą zapłonąć nowym, jasnym blaskiem.
Děkujeme také sestrám a bratrům z české i slovenské Ligy lesní moudrosti (zdravíme vás, sestry a bratři!), kteří nás vytrvale podporovali v těžkostech spojených se založením Ligy. Polská liga lesní moudrosti se stala skutečností. Zveme do ní všechny, komu jsou blízké ideály Ernesta Thompsona Setona – rekreace v přímém kontaktu s divokou přírodou. Skautky i skauty ze všech organizací, stejně jako lidi bez vazby na skauting, bushcraftery, táborníky i trampy. Věříme totiž, že výchova člověka silného tělem i duchem nejlépe funguje v táborových podmínkách.
Vytvořme společně organizaci svých snů! Zveme všechny zájemce ke spolupráci!
S modrou oblohou!
Robert St. Bokacki, Šeptající dub
- ↑
Więcej w artykułe Tadeáš Wyrwalský, zakladatel woodcrafterského hnutí ve Vratislavi
