Orlí pera
Mám před sebou obraz velikého náčelníka indiánského. Čelenka jeho zdobena je orlími péry a vlají mu s ní dolů dlouhým splývajícím pásem až k zemi. Co péro, to velký čin.
Kolik hrdinství, zkušenosti, sebepřemahání, moudrostí zapsáno těmi péry v nádherné ozdobě bojovníkově. Jeho cesta životem neznala kolísání. Nevracel se, neklesal. Byl jinochem ohnivým, jenž viděl už od svého chlapectví své poslání. Bojoval pro dobro, za čest kmene. Neshromažďoval pozemských statků, sbíral a tržil slávu. Je chud, bohatý je jen kmen, Indián nikdy. Ale duch jeho vzpíná se vysoko, prošel zkouškami těla i ducha a dnes je pevným, ocelovým mužem, jenž nemůže ztroskotat, zmoudřelý cestami života a lesa, bohatý uvnitř, pochodeň svým bratřím, záře budoucím. Velký Duch jím promluvil.
„Orel, nejsilnější pták, má nejbystřejší zrak a je nejbojovnější z ptáků (dle tradice). Vychován mezi skalními útesy ve hnízdě, na něž dorážely paprsky sluneční, jež déšť proléval, vítr vyfoukal, bouře rvala, málokdy dosyta nakrmen, jest vychován k síle a vytrvalosti. Proto jest symbolem síly, odvahy a moci a jeho per užívali Indiáni, aby vyjádřili vynikající výkon.”
Je to krásný symbol a třebas my nemůžeme se zdobit orlími péry, můžeme symbolem tím značit ve své mluvě to, co znamenal u Indiánů.
Neboť budeme-li ostražitě dbáti smyslu tohoto udílení vyznamenání, tohoto uznání, přiblížili jsme se Indiánově cestě výchovy.
A tu cestu ukázat má Svitek březové kůry.
Cesta ta jest metodou woodcraftu. Je to nejdokonalejší myšlenka výchovná, kterou kdy svět poznal. Je to učení velkého Mistra a Učitele Ernesta Thompsona Setona a životní jeho dílo. Knížka „Dvanáct tajemství lesa” má býti výkladem této metody. „Kniha Orlích Per” metodou onou samou, programem a osnovou. Výtečnost této metody záleží v tom, že staví před oči cíle, vytyčuje mety, ke kterým každý má hledět dojíti sám. Přes překážky, přes zklamání, dlouhou trnitou cestou poznání a zkušenosti. Jsi-li dospělý, starší muž či žena, kniha sama bude ti vůdcem. Chlapci a děvčeti budiž vůdcem muž či žena lesní moudrosti, kteří program znají a dle něho vedou, mohouce sami mnohé ukázat a mnohému naučit.
Jsou jisté zkušenosti, znalosti, dovednosti, které by měl ovládati každý člověk. Jsou to často věci velmi prosté, zdánlivě malicherné nebo zbytečné v dnešní dělbě práce. Na příklad, dovedeš napojit koně, dovedeš si spravit šaty, dovedl bys týden sám si vařit a starat se o sebe? Jsou tu požadavky, které se zdají hodně odborné, na př. znalost různých druhů půdy, dovést odhadnout množství dřeva v lese a pod. – my si vzdělání představujeme hodně široké. A pravé vzdělání dle Setona znamená býti zběhlý v různých oborech tak, abys mohl se v nich státi, bude-li potřeba, odborníkem. A tu je právě primitivní věda, primitivní řemesla, primitivní zvyklosti, kterých možno získat mladému muži a které jej zocelí. Jsme proti přetěžování ducha mládeže zbytečnostmi.
Výchova pro pocty nás učí, jak užíti svých rukou, očí, myslí, těla. Vypěstuje sílu, čilost, zručnost, dovednosti, znalost přírody, lesní moudrost. A především pohotovost, schopnost starati se sám o sebe a o jiné v prostředí obvyklém i neobvyklém. Pěstuje průkopnického ducha odhodlání a otužilosti, lásku k životu venku a k dobrodružství.
„Něco uměti, něco pozorovati, o něčem přemýšleti, z něčeho se těšiti, něco si pamatovati.” Mnoho krásných věcí! Osvojit si je znamená býti dokonalým člověkem, neboť prací, studiem, úsilím nějakým o pravdu, krásu, užitek přibývá člověku i mravní síly.
Tato Kniha Orlích Per může ti být příručkou tvého života. Život má smysl sebezdokonalováním. Zde se ti otvírá cesta: Kudy jíti? Kam stoupati? Po jakých stupínkách?
