Warren, 1853/ Chapter II
Totemické rozdělení O-jib-wayů
Totemický systém • Legenda o vzniku prvních rodů • Přehled totemů • Klan A-wause neboli "Velké ryby" • Jeho dílčí členění • Fyzická charakteristika • Pověst o A-wause • Současné postavení a početnost tohoto klanu mezi O-jib-ways • Bus-in-as-e, neboli klan „Jeřába” • Jejich postavení v rámci kmene • Fyzická charakteristika • Jména jejich nejznámějších náčelníků • Ah-awh-wauk neboli klan „Potáplice” • Postavení a nároky • Jejich hlavní náčelníci • Noka, neboli klan „Medvěda” • Jejich počet a postavení v kmeni • Fyzická charakteristika • Jejich váleční náčelníci • Klan „Vlka” • Jeho postavení a původ • Náčelníci • Monsoneeg neboli klan „Losa” a klan „Kuny” • Jejich původ a jména nejznámějších mužů • Legenda, která objasňuje jak uzavřeli koalici • Addik neboli klan „Soba” • Totemický systém zasluhuje další výzkum
Totemický systém
Algonkinové jsou dnes roztříštěni do velkého množství skupin (kmenů), které se vzájemně neliší jen názvem, či lokalitou kde žijí, ale také tím, jak mluví. Ovšem rozdíl v dialektu[2], je pouze důsledkem dlouhodobého odloučení těchto skupin. U některých skupin to způsobila příliš velká vzdálenost, která vedla k přerušení vzájemného kontaktu. Ale někdy zapříčinila přerušení vzájemných styků a odtržení od hlavní skupiny jiná okolnost, třeba rozmar, či příbuzenská hádka. A ty příčiny se promítly do příběhů co si algonknové předávají z generace na generaci. A tak nám jejich orální tradice umožňuje odhalit společné kořeny i u kmenů, které jsou jinak z jazykového hlediska velmi odlišné. Díky tomu víme, že od jejich rozchodu, neuplynula žádná staletí, jak by se mohlo z jazykového hlediska na první pohled zdát. Ty příběhy svědčí o tom, že k nim došlo v relativně nedávné minulosti.
Ovšem k totemickému rozdělení, které je u algonkinů založeno na pokrevní linii a příbuzenských vztazích, neochybně došlo už velmi dávno. Svědčí o tom rozdělení společenských rolí v kmenech podle příslušnosti k rodu, které je u všech algonkinských kmenů důsledně dodržováno. Právě tenhle fakt potvrzuje, že k vytvoření totemického systému u algonkinů muselo dojít už v době, „kdy Země byla ještě nová”.
Tenkrát si každý rod vybral svého symbolického zástupce z živočišné říše s jehož vlastnostmi se ztotožnil. Obvykle to byl nějaký čtyřnožec, pták, ryba nebo plaz kterého dobře znali z okolní přírody – a totem[3] není ve skutečnosti nic jiného, než symbol tohoto zvířete, značka, která se dědí po otci[4].
Klíčovou roli má totemický systém především z hlediska udržení kvalitního genofondu[5]. Manželství mezi jedinci, co náleží ke stejnému totemu[6], je zapovězeno a z hlediska morálního kodexu Odžibvejů je takový partnerský svazek ten nejhorší přestupek, jaký lze v tomto směru spáchat. Jen pro srovnání – je to stejné, jako kdyby si mezi bělochy vzal bratr za partnerku vlastní sestru. Traduje se, že dřív se takový přestupek trestal smrtí, kdežto dnes, pokud se dají dohromady partneři co patří ke stejnému rodu, hrozí leda to, že se stanou cílem neustálých výčitek svých rodičů. Ovšem je na místě poznamenat, že i v dnešní poněkud degenerované současnosti, se něco takového přihodí jen výjimečně.
Na pokrevní příbuzenství se ohlížejí všechny kmeny a když se potkají dva algonkini z různých kmenů, co mají stejný symbol rodu, neboť v každém kmeni se vyskytují jejich zástupci, nepochybují o tom, že pocházejí ze stejného obecného předka, neboť se tenhle starodávný zvyk stále dodržuje. Příslušník stejného totemu, byť patří k odlišnému kmeni, je pokrevně úzce spřízněn se všemi ostatními indiány, co mají stejný totem, nejen v rámci vlastního kmene. A tak považuje za příbuzné všechny členy stejného rodu v jiných kmenech, přestože jejich kmeny od sebe dělí dlouhá léta vzájemného odloučení, nekonečné dálky a až do svého setkání neměli ani tušení o své existenci.
Bohužel nemám dost informací o všech existujících rodech v rámci různých skupin kmenů co se vyskytují v Americe, abych mohl s jistotou říct, že tohle dělení na rody zachováno a stále uznáváno jen u algonkinů. A nemám ani dost informací k tomu, abych mohl tvrdit, že ostatními algonkinskými kmeny se tenhle totemový systém dodržuje stejně striktně, jako u Odžibvejů, Ottawů a Potawatomiů. Ale mohu s jistotou říct, na základě vlastního zkoumání a dotazů, že mezi Dakoty nic takového není. Existuje u nich sice několik lidí, co se hlásí k totemu Vodního ducha (), ale to jsou potomci Odžibvejů, co jejich předky v dřívějších mírových dobách zplodili s Dakotskými ženami.
Winebagové mají systém, který se tomu popsanému podobá, ale nemohu říct jestli si ho vytvořili sami, nebo ho jen odkoukali od Odžibvejů během dlouhých let kdy se vzájemně setkávali, když společně pobývali v okolí Green Bay a dalších částech dnešního státu Wisconsin.
Na základě těchto a mnoha dalších skutečností, které ještě budou vyjmenovány, o lze uvažovat, proto soudím, že výzkum totemického rozdělení je velmi důležitý a tak se mu mělo rozhodně věnovat víc pozornosti, než jaká tomu byla věnována – všemi uznávanými autory, co studovali indiány a něco o nich napsali – doposud.
Legenda o vzniku prvních rodů
Ovšem legenda, na které je tato víra založena, je do všech detailů známá jenom těm, co byli zasvěceni[7]. Jako všechny starobylé legendy algonkinů neobsahuje nic konkrétního, čeho by se dalo chytit a něco k tomu říct, takže ji zde uvedu slovo od slova, jak mi byla odvyprávěna.
“Když byla Země ještě nová, žili všichni Anišinábe [v jednom wigwamu], na břehu velké slané vody.
Když tu se velké hlubiny náhle vynořila [skupina] šest bytostí, podobných lidem, která do něj vstoupila.
Jeden z nich si zakrýval oči a neodvažoval se na Anišináby podívat, přestože byl velmi zvědavý.
Nepodařilo se mu potlačit zvědavost a při jedné příležitosti částečně poodhrnul roušku[, která zakrývala jeho zrak] ale když pohlédl na jednoho z Anišinábů, padl okamžitě mrtev k zemi, jako by ho někdo srazil.
Ačkoli úmysly téhle bytosti byly vůči oběti přátelské, pohled jeho oka byl tak silný, že mu způsobil okamžitou smrt.
Jeho druhové ho proto přiměli, aby se vrátil do lůna velké vody, ze které se pravděpodobně vynořili.
Zbylých pět zůstali s Anišináby a stali se pro ně požehnáním. To od nich pochází těch pět velkých rodů, známých mezi Odžibveji pod obecnými názvy:
- A-waus-e
- Bus-in-aus-e
- Ah-ah-wauk
- Noka
- a Monsone neboli Waub-ish-ash-e.
Ovšem tahle jména se používají jen v souvislosti s totemickým systémem.
A přesto že podle této tradice původně existovalo jen pět totemů, v současnosti se kmeny Odžibvejů skládají z nejméně patnácti nebo dvaceti rodin, z nichž každá si nárokuje jiný znak:-Přehled totemů
- 1. Uj-e-jauk, Jeřáb (Crane)
- 2. Man-um-aig, Sumec (Catfish)
- 3. Mong, Potáplice (Loon)
- 4. Muk-wah, Medvěd (Bear)
- 5. Waub-ish-ash-e, Kuna (Marten)
- 6. Addick, Karibů (Rein Deer).
- 7. Mah-een-gun, Vlk (Wolf)
- 8. Ne-baun-aub-ay, Merman.
- 9. Ke-noushay, Štika (Pike)
- 10. Be-sheu, Rys (Lynx)
- 11. Me-gizzee, Orel (Eagle)
- 12. Che-she-gwa, Chřestýš (Rattlesnake)
- 13. Mous, Los (Moose)
- 14. Muk-ud-a-shib, Kormorán (Black Duck or Cormorant)
- 15. Ne-kah, Husa (Goose)
- 16. Numa-bin, Pijavice (Sucker)
- 17. Numa, Jeseter (Sturgeon)
- 18. Ude-kumaig, White Fish.
- 19. Amik, Bobr (Beaver)
- 20. Gy-aushk, Racek (Gull)
- 21. Ka-kaik, Sokol (Hawk)
Uvádím zde seznam všech odznaků, které jsou u Odžibvejů známé jako rodinný totem v jejich rozsáhlých vesnicích a tlupách.
Jeřáb, sumec, medvěd, kuna, vlk a loon jsou hlavními rodinami nejen z občanského hlediska, ale i z hlediska počtu, neboť tvoří osm desetin celého kmene.
Mnohé z těchto totemů nejsou kmeni obecně známy a pisatel se je dozvěděl pouze na základě podrobného pátrání.
Mezi nimi lze jmenovat totemy husy, bobra, cucáka, jesetera, racka, jestřába, kormorána a bílé ryby.
Jsou známy pouze na nejvzdálenějších severních hranicích země Odžibvejů, mezi Musk-keeg-oes a "Bois Forts".
Odžibvejští staříci, kterých jsem se na toto téma zvlášť vyptával, tvrdí, že všechny tyto různé odznaky jsou jen pododdíly pěti velkých původních totemů An-ish-in-aub-ag, které přijaly samostatné menší odznaky, aniž by ztratily ze zřetele nebo z paměti hlavní rod nebo rod, k němuž patří.
Tato dělení probíhala postupně, způsobená stejným způsobem jako dělení na samostatné kmeny.
Lze je snadno zařadit do pěti velkých hlav, jejichž jména jsme uvedli.Klan A-wause neboli "Velké ryby"
Je to současná žijící uznávaná hlava velkého rodu A-waus-e.
Říká, že tento klan si nárokuje Me-še-num-aig-way (obrovskou rybu), která podle jejich popisu odpovídá nebo je analogická Leviatanovi zmíněnému v Bibli.
Tato bytost je také jedním z duchů uznávaných v jejich velkém rituálu Me-da-we.Jeho dílčí členění
Fyzická charakteristika
Pověst o A-wause
Rod Aw-aus-e se však ukázal být pro své spojené bratry příliš silný a zvítězil nad jejich snahami, a od této události si v kmenových radách nárokují jistou převahu nad nimi.
Tvrdí také, že ze šesti bytostí, které se vynořily z velké vody a daly vzniknout Totemům, se jejich praotec objevil jako první a byl vůdcem ostatních.Současné postavení a početnost tohoto klanu mezi O-jib-ways
Bus-in-as-e, neboli klan „Jeřába”
Jejich postavení v rámci kmene
Tento klan je známý tím, že má přirozeně silný, zvonivý hlas a je uznávaným řečníkem kmene; v dřívějších dobách, když se různé kmeny scházely na poradách, vystupovali jako tlumočníci přání svého kmene.
Zjevně oprávněně si nárokují náčelnictví nad ostatními klany Odžibvejů.Jména jejich nejznámějších náčelníků
Ve smlouvě guvernéra Lewise Casse v Prairie du Chien v roce 1825 byl uznán za hlavního náčelníka svého kmene a jako takový se pod tuto smlouvu podepsal.
Ah-mous (Malá včela), syn zesnulého důstojného náčelníka Lac du Flambeau, Waub-ish-gaug-aug-e (neboli Bílá vrána), může být nyní považován za hlavu nebo hlavního náčelníka tohoto rodu.
Starý válečný náčelník Ba-be-sig-aun-dib-ay (Kudrnatá hlava), jehož jméno je spjato s historií jeho kmene a který zemřel při návratu domů po výše zmíněné smlouvě v Prairie du Chien, byl rovněž Bus-in-aus-e a jediný zástupce svého rodu v té části kmene, která tak dlouho statečně bojovala s divokými Dakotami o ovládnutí západních břehů Mississippi, jež jsou nyní domovem Winnebagů.
Byl občanským a válečným náčelníkem mississippských Odžibvejů.
Hole-in-the-day 1st, později proslulý, a jeho bratr Song-uk-um-ig (Silná země) zdědili jeho náčelnictví na jeho poslední přání, neboť zemřel bezdětný.
Z tohoto rodu pochází také Weesh-e-da-mo, syn Aissance (Malá škeble), pozdějšího náčelníka britských Odžibvejů z Red River.
Je to mladý muž, ale již obdržel dvě americká vyznamenání, jedno z rukou plukovníka naší armády a druhé z rukou guvernéra minnesotského území.
Naší vládou je uznáván jako náčelník pembinské sekce kmene Odžibvejů.
Tyto skutečnosti jsou uvedeny proto, aby ukázaly význam tohoto rodu a jeho široký vliv na kmen.
Lze o nich říci, že všude, kde si na rozsáhlém území svého lidu postavili wigwam, byli uznáváni jako náčelníci.
Mohou se také pochlubit jmény Keesh-ke-mun, náčelník sekce Lac du Flambeau; Che-suh-yauh a Waub-ij-e-jauk (Bílý jeřáb) z La Pointe, Shaug-a-waum-ik-ong, všichni známí náčelníci při jejich prvních stycích s bílou rasou.
Ah-awh-wauk neboli klan „Potáplice”
Tuto důstojnost však popírají Jeřábi a další totemové, kteří tvrdí, že hlavní náčelníci Ah-ah-wauků pocházejí z jedinců, kteří byli při jisté příležitosti Francouzi v Quebecu jmenováni náčelníky, jak bude uvedeno v průběhu následující historie.
Tento rod nemá nouzi o náčelníky, kteří hráli významnou roli v záležitostech kmene a jejichž jména jsou spojena s jeho historií.
Ke-che-waish-keenh (Velký bizon), vážený a ctihodný náčelník skupiny La Pointe a hlavní náčelník všech skupin na jezeře Superior a ve Wisconsinu, je uznávanou hlavou tohoto klanu a jeho význam jako jednotlivce v kmeni posiluje postavení Ah-ah-wauků.
Z tohoto rodu pochází také náčelník kmene Sandy Lake na horním toku Mississippi.
Totemy Husa a Kormorán jsou jejími pododdíly.Noka, neboli klan „Medvěda”
V dřívějších dobách se toto početné tělo dělilo na mnoho menších klanů, které si za své totemy zvolily jen části medvědího těla, jako je hlava, noha, žebra atd.
Od té doby se všichni sjednotili pod jednu hlavu a jediný odstín, který ještě uznávají, je rozdíl mezi medvědem obecným a medvědem grizzlym.
Jsou uznávanými válečnými náčelníky a bojovníky kmene, drží válečnou píšťalu a válečný kyj a často jsou označováni za opory kmene proti jeho nepřátelům.
Obecně se říká a mezi jejich soukmenovci je pozorovatelný fakt, že medvědí klan se povahou podobá zvířeti, které tvoří jejich totem.
Mají špatnou povahu a rádi bojují, a proto se o nich říká, že vždy udržovali kmen v nesnázích a válkách s jinými kmeny, v nichž však byli zpravidla hlavními a předními aktéry.
Jsou fyzicky pozoruhodní a pisatel si povšiml skutečnosti, že mají dlouhou, hustou a hrubou hlavu s nejčernějšími vlasy, které ve stáří zřídkakdy prořídnou nebo zbělají.
Mladý Hole-in-the-day (syn velkého válečného náčelníka toho jména), uznávaný náčelník Odžibvejů z Mississippi, kterých je asi dvanáct set, je nyní [1852 n. l.] nejznámějším mužem rodu No-ka.
Ka-kaik (Jestřáb) od řeky Chippeway a Be-še-ke (Bizon) od jezera Leech mají jako váleční náčelníci mimořádný vliv.Klan „Vlka”
Kmen k nim obecně vzhlíží s velkou úctou.
Odžibvejové tohoto totemu odvozují svůj původ z otcovy strany od Dakotů.
Na-guon-abe. civilní náčelník z Mille Lac, může být považován za hlavního muže tohoto rodu.
Mun-o-min-ik-a-she (výrobce rýže), který se nedávno přestěhoval ze St. Croix do Mille Lac se svou skupinou, je mezi svými druhy velmi významný.Monsoneeg neboli klan „Losa” a klan „Kuny”
Podle tradice pochází ze zbytků zajatců divokého a bojovného kmene, který vyhubily srostlé alžírské kmeny a kterému říkají Mun-dua.
Hlavními muži klanu jsou nyní náčelníci Waub-ish-ash (Marten) od řeky Chippeway, Shin-goob (Balsam) a Nug-aun-ub (Sedící) z Fond du Lac.
Slavní Ke-che-waub-ish-ash od Sandy Lake, Sha-wa-ke-shig od Leech Lake a Muk-ud-a-shib (neboli Černý kačer) od Red River byli příslušníky tohoto rodu.
Ve své době se významně zasloužili o to, že Dakotům vyrvali zemi a vyhnali je na západ.
Všichni tři zemřeli na bitevních polích - první v boji u Elk River, druhý při masakru u Rum River a třetí padl v boji na západních prériích proti obrovské přesile; ale jeden ze čtyřiceti, kteří s ním bojovali, unikl válečnické smrti.
Pod obecným pojmem Mous-o-neeg jsou zahrnuty rodiny totemů kuny, losa a soba.
Aish-ke-bug-e-coshe, starý náčelník Pillagerů, mi vyprávěl následující tradici, která vysvětluje koalici nebo blízkou příbuznost mezi totemy losů a kun: -Legenda, která objasňuje jak uzavřeli koalici
Žili shromážděni sami v jedné velké vesnici a vyznačovali se bojovnou a svárlivou povahou.
Byli špatně naladění a pyšní na svou sílu a statečnost.
Z nějakého nepatrného důvodu začali válčit se svými bratry z martenského totemu.
Marteni, kteří těžce trpěli nájezdy a nebyli schopni se s Myš-o-neegy vypořádat sami, svolali různé klany kmene na poradu a požádali je o pomoc a ochranu.
Mezi jednotlivými totemy byla uzavřena všeobecná dohoda a bylo rozhodnuto, že muži z protivného a hašteřivého rodu Moose-negů budou vyhubeni.
"Byl dohodnut plán jejich náhlého a úplného zničení a bylo nařízeno postavit radní srub, který byl úzký a dostatečně dlouhý, aby se do něj vešli všichni bojovníci Mous-o-neegů.
Kůly této lóže byly zasazeny pevně a hluboko do země a těsně vedle sebe a nahoře byly silně zkrouceny a upevněny k sobě.
Přes tuto konstrukci byly podélně přivázány a jako proutí opracovány další zelené kůly, a to tak těsně vedle sebe, že by lidská ruka sotva prošla některou částí konstrukce, tak těsně a pevně byla postavena.
Přes tento rám byl zevnitř, jen dlouhým úzkým otvorem nahoře, připevněn silný potah a obložení ze suché trávy.
"Když byla tato chýše dokončena, byli do vesnice losího totemu vysláni běžci a všichni jejich náčelníci a bojovníci slavnostně pozváni na národní radu a hostinu.
Tato výzva byla učiněna takovým způsobem, že ji nemohli odmítnout, i kdyby se jim to hodilo, a ve stanovený den se náčelníci a všichni válečníci lomeného rodu hromadně dostavili do vesnice svých smrtelných nepřátel (Martenů), kde byla postavena a připravena sněmovní chýše.
"Zavedli je do chýše, kde se shromáždili staří muži a náčelníci kmene, aby je přijali.
Mous-o-neegové vstoupili beze zbraní, a když jejich velký počet postupně zaplnil lóži, bývalí obyvatelé jakoby ze zdvořilosti vstali a odešli, aby jim uvolnili místo.
Přinesli před ně kotle plné vařeného masa a požádali je, aby se po únavné cestě najedli.
Zcela zaplnili dlouhou chýši, a když ji kromě nich opustil každý a oni byli zaměstnáni hodováním, které jim bylo předloženo, dveře na obou koncích se náhle zavřely a přivřely.
Poté k nim hlasitě promluvil náčelník martenského totemu, zopakoval všechny krvavé a zlé činy, které spáchali, a oznámil jim, že za tyto věci je národní rada rozhodla smést z povrchu země, kterou poskvrnili.
Lóže byla obklopena martenskými válečníky, kteří plnili úlohu katů; na hustou a suchou pokrývku trávy byly přiloženy pochodně a muži losího totemu, zápasící v plamenech a neschopní úniku, byli usmrceni ostnatými šípy vystřelenými úzkými otvory mezi kůly lóže, které je omezovaly.
Tímto strašlivým způsobem byli muži tohoto zlého klanu zničeni.
Jejich ženy a děti zajali Martenové a přijali je do svého klanu.
Tímto způsobem začalo úzké příbuzenství těchto dvou totemů, které jsou dodnes považovány za jeden rod."Addik neboli klan „Soba”
Totemický systém zasluhuje další výzkum
Dokud nezískáme podrobný přehled o totemové historii a organizaci všech alžírských kmenů, bude obtížné plně určit počet rodových nebo velkých totemů, které jsou mezi nimi uznávány, a početní sílu každého z nich.
Toto téma si zaslouží důkladný výzkum a studium.
Považuji ho za nejdůležitější článek při řešení hlubokého tajemství, které zahaluje jejich původ.
I při nedokonalém vhledu, který o tomto tématu podali různí autoři, si nelze nevšimnout analogie, která v mnoha ohledech existuje mezi totemovým rozdělením Alžířanů a rozdělením Hebrejců na kmeny.
A pozoruhodná čistota, s níž se tento systém udržel po celé věky, nemá v dějinách lidstva obdoby.
- ↑ V originále „families” (Poznamenal Keny)
- ↑ Přes rozdílnou výslovnost si algonkinové rozumí ale podle dialektu lze každou jednotlivou kmenovou podskupinu zcela jednoznačně identifikovat
- ↑ Algonkinské slovo „Dodaim”, které uvádí Warren v originále je dle slovníku Fredericka Baragy oříznutá složenina „nind odem” – [nˈintoːtem], do češtiny přeložená znamená totéž co „můj erb”. Erb – „Odem” (viz Baraga, 1853 str. 314), je také symbolickým znakem rodu. A podle odžibvejské gramatiky se za „nin” (česky ukazovací zájmeno „já”, nebo též přivlastňovací zájmeno „moje”) přidává hláska „d” (vyslovovaná spíše jako „t”), pokud následující slovo začíná samoshláskou – což je v tomto případě „o”. (Poznamenal Keny)
- ↑ Stejně jako u nás příjmení. (Poznamenal Keny)
- ↑ Tenhle odstavec Warren ve svém textu nemá, ale je logickým úvodem pro následující informaci. (Poznamenal Keny)
- ↑ V Irokézské knize obřadů (angl. Iroquois Book of Rites), kterou vydal Horatio Hale, jako 2. svazek Brintonovy Knihovny domorodé americké literatury (angl. Library of Aboriginal American Literature), se na str. 51 a 52 o totemickém systému píše: “Existuje mnoho náznaků, co poukazují na to, že tenhle systém je pouze uměle zavedenou sociální konvencí. Která je přirozená jen v tom smyslu, jako je přirozená lidská touha po sdružování. Její důsledky se projevují stejným způsobem u všech stadií [vývoje lidské] společnosti. Středověké cechy, zednářská a jiná tajná bratrstva, náboženské organizace, obchodní spolky, kluby a dokonce i politické strany, to vše je projevem onoho sdružovacího instinktu. A indiánský klan byl v jádru rovněž spolkem osob, spojených společným poutem. … Zakladatelé Irokézské ligy udělali jen to, že tenhle systém sociálních spolků rozšířili na celou konfederaci[, takže se ] muž z rodu Vlků kmene Kaniengů považoval za bratra muže rodu Vlků kmene Seneků, přestože mezi nimi žádné jiné pouto nebylo.” – E.D.N.
- ↑ Warren je označuje jako „Medas”. (Poznamenal Keny)
